ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1089.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1089/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci oprávněné J. S. , zastoupené JUDr. Miladou Sigmundovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jana Zajíce č. 16, proti povinnému P. S. , zastoupenému JUDr. Pavlem Dukátem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1618/30, pro 2 570 370 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 EXE 6190/2014, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2016, č. j. 28 Co 212/2016-88, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 9. 2. 2016, č. j. 49 EXE 6190/2014-66, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl návrh povinného na odklad exekuce a zastavení exekuce. Dovodil, že exekuce je vedena na základě formálně a materiálně vykonatelného soudního rozhodnutí, jehož věcnou správnost nepřísluší exekučnímu soudu přezkoumat. Nebyl-li naplněn předpoklad pro zastavení exekuce, nebylo lze vyhovět ani návrhu na její odklad.
Blanketním (neodůvodněným) dovoláním ze dne 18. 10. 2016, předaným k poštovní přepravě téhož dne a zaslaným soudu prvního stupně, povinný prostřednictvím svého zástupce - advokáta napadl usnesení odvolacího soudu, aniž by přislíbil jeho doplnění.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 11. 2016, č. j. 49 EXE 6190/2014-97, vyzval povinného prostřednictvím jeho zástupce, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení doplnil dovolání o zákonné náležitosti stanovené v ustanovení §241a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. článek II, bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 139/2015 a článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 164/2015 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, a byl poučen, že neodstraní-li vady dovolání, bude dovolání odmítnuto. Toto usnesení bylo doručeno zástupci povinného dne 16. 11. 2016.
Podáním ze dne 21. 11. 2016, podaným u soudu prvního stupně dne 23. 11. 2016, povinný doplnil své blanketové dovolání proti výše citovanému usnesení dovolacího soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání povinného není způsobilé k věcnému projednání.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).
Podle ustanovení §240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
Napadené usnesení odvolacího soudu bylo (v souladu s ustanovením§49 odst. 6 a §50b odst. 2 o. s. ř.) doručeno dne 18. 8. 2016 (viz č. l. 91 spisu) zástupci povinného na základě procesní plné moci dne 25. 8. 2014. Usnesení obsahovalo správné poučení o dovolání. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. tak bylo posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání pondělí 21. 11. 2016.
Blanketní dovolání povinného ze dne 18. 10. 2016 bylo podáno na poštu téhož dne (srov. obálka na č. l. 96 spisu), tedy včas.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 (zastoupení dovolatele a sepsání dovolání advokátem), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
V dané věci byla v době podání dovolání ze dne 18. 10. 2016 splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., neboť dovolatel byl zastoupen advokátem (na základě všeobecné procesní plné moci ze dne 25. 8. 2014, založené na č. l. 6 spisu a dovolání bylo sepsáno k tomu zmocněným advokátem).
Lhůta, v níž bylo možno doplnit dovolání, uplynula tedy dnem 21. 11. 2016. Dovolání bylo doplněno teprve dne 23. 11. 2016. Marným uplynutím lhůty k odstranění vad dovolání se původně odstranitelné vady staly neodstranitelnými a dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění již nemohl přihlédnout, tedy musel dle §243c odst. 1 o. s. ř. za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř. nezpůsobilé dovolání odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002). Na uvedený závěr nemá vliv důvod, pro který k doplnění dovolání v zákonné lhůtě nedošlo.
Pro úplnost lze dodat, že došlo-li k doplnění dovolání v důsledku výzvy soudu prvního povinného až dne 23. 11. 2016, stalo se tak i po soudem stanovené lhůtě, která končila taktéž dne 21. 11. 2016. Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. však délku této lhůty nebylo možné ani rozhodnutím soudu prodloužit.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. března 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu