ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4057.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4057/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné CASPER CONSULTING, a. s. , se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinnému V. W. , za účasti manželky povinného J. W., obou zastoupených JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, pro 7 065 833,91 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. Nc 9722/2004, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2016, č. j. 14 Co 80/2016-648, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil v napadeném výroku I. usnesení ze dne 14. 10. 2015, č. j. Nc 9722/2004-605, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl návrh povinného a jeho manželky na zastavení exekuce ze dne 15. 6. 2015. Uzavřel, že námitka dlužníka ohledně neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky (s výjimkou případů uvedených v §525 obč. zák., jež se však na projednávanou věc nevztahují) není relevantní, protože právo váže změnu osoby oprávněné přijmout plnění na oznámení postupitele dlužníkovi. Notifikační úkon vyvolá zamýšlené právní důsledky týkající se osoby oprávněné přijmout plnění i tehdy, jestliže k postoupení nedošlo či smlouva o postoupení byla neplatná. Otázku, zda pohledávka byla skutečně platně postoupena, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Případným neoprávněným podnikáním postupitele (společnosti APSTON CAPITAL Ltd.) na území ČR nemůže být platnost postoupení pohledávky dotčena (srov. §3a odst. 1 obch. zák.) a ani podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (§5 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.) nedostatek oprávnění k podnikání neplatnost právního jednání nezpůsobuje.
Povinný a jeho manželka napadli usnesení odvolacího soudu dovoláním s tím, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že povinný nemůže v exekučním řízení uplatnit námitku neplatnosti postupní smlouvy. „Odvolací soud pracuje s tzv. relativní neplatností právního úkonu, avšak podle názoru dovolatelů jde o neplatnost cesních úkonů za účasti offshore společností absolutní“. Absolutní neplatnost pro rozpor se zákonem či pro jeho obcházení vede k nedostatku aktivní legitimace oprávněné. Proto dovolatelé soudům vytýkají aplikaci §40a a §49a ve spojení s §525 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a §3a odst. 1 obch. zák., účinného v okamžiku postoupení pohledávky, „jelikož je notoricky známou skutečností, že ve vztahu postupitele a postupníka, kdy na straně postupníka vystupuje offshore společnost, je uzavírána smlouva absolutně neplatná“. Uvedli dále, že odvolacím soudem uvedená rozhodnutí neřeší otázku možnosti namítat nedostatek aktivní legitimace, resp. neplatnost postupní smlouvy v exekučním řízení (přitom odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3/2015, 33 Cdo 2969/2011, 21 Cdo 5438/2007, 29 Odo 928/2004, 29 Odo 606/2003, 31 Cdo 1328/2007). Prosazují, že povinnému přísluší v exekučním řízení námitka absolutní neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, a že soudy k ní musí z úřední povinnosti přihlédnout. Navrhli, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a exekuci zastavil, popř. je společně s usnesením soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněná připomíná, že dovolatelé nevymezili, která ze „skutkových podstat“ přípustnosti dovolání má být v dané věci naplněna. A i kdyby tak učinili, má oprávněná za to, že otázka postoupení pohledávky na zahraniční subjekt či ze zahraničního na český subjekt již byla dovolacím soudem řešena (rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3169/2006) shodně se závěry nyní napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, stejně jako otázka možnosti námitky dlužníka proti platnosti smlouvy o postoupení pohledávky (rozhodnutím sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl a uložil dovolatelům povinnost nahradit oprávněné náklady dovolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatelé nevymezili, v čem spatřují přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., tedy neuvedli, při řešení jaké otázky hmotného či procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. která otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo která již dovolacím soudem vyřešená otázka má být tímto soudem posouzena jinak (§237 o. s. ř.). Vymezuje jen otázku, při jejímž řešení došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci (nepřihlédnutí k námitce dlužníka stran absolutní neplatnosti postupní smlouvy, tedy „že povinnému přísluší v exekučním řízení námitka absolutní neplatnost cesní smlouvy, ke které musí z úřední povinnosti přihlédnout).
Dovolání má tedy vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, přičemž tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. (§243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl. Mimo to dovolací soud dodává, že otázkou aktivní legitimace právního předchůdce oprávněného Apston Capital Ltd., včetně platnosti postupní smlouvy se soudy nižších stupňů již zabývaly v souvislosti s návrhem povinného na zastavení exekuce (č. l. 257), srov. usnesení obvodního soudu ze dne 24. 1. 2013, č. j. Nc 9722/2004-272, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2013, č. j. 14Co 151/2013-300.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. března 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu