ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5339.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5339/2017-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněné ARGEMON INVEST s. r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Stejskala 113/2, identifikační číslo osoby 28067592, zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 30a, proti povinnému P. Č. , pro 1 102 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 5 EXE 886/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 6. 2017, č. j. 23 Co 196/2017-120, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud výrokem I. v záhlaví označeného usnesení potvrdil výroky II. a III. usnesení ze dne 20. 7. 2016, č. j. 5 EXE 886/2011-90, kterými soud prvního stupně uložil povinnému zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce částku 7865 Kč do tří dnů od právní moci usnesení a dále zaplatit oprávněné na nákladech řízení částku 968 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. Drtiny, Ph.D.
Povinný napadl výrok I. usnesení odvolacího soudu dovoláním a současně navrhl odložení vykonatelnosti tohoto potvrzujícího výroku.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, protože dovoláním napadeným výrokem usnesení odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013, či ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16, nebo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14). Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolatel současně navrhl odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného výroku usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soud, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti nezabýval.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu