ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5536.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5536/2017-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné Českomoravské stavební spořitelny , a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská č. 3218/169, identifikační číslo osoby 49241397, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady č. 794/45, proti povinným: 1) J. V. , B., 2) J. V. , B. – J., a 3) H. V. , B. – J., o návrhu na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 EXE 1151/2013, o dovolání povinné 3) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. dubna 2017, č. j. 12 Co 598/2016-124, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
K odvolání povinné 3) Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. dubna 2017, č. j. 12 Co 598/2016-124, potvrdil usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 28. července 2016, č. j. 9 EXE 1151/2013-92, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné 3) na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. dubna 2016, č. j. 12 Co 35/2016-87, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 9. března 2015, č. j. 9 EXE 1151/2013-57, o zamítnutí návrhu povinné 3) na zastavení exekuce. Odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť povinná 3) v dovolání namítá toliko věcnou nesprávnost exekučního titulu, což je pro exekuční řízení zcela irelevantní námitkou, a za těchto okolností nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů.
Povinná 3) napadla usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, aniž by byla zastoupena právním zástupcem, přičemž nebylo prokázáno, že má právnické vzdělání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále též „o. s. ř.“, avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat.
Podle ustanovení §30 o. s. ř. 1) účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit; 2) vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu shora citovaného ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Jde-li o situaci podání (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku, je tomu tak zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení §30 o. s . ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Dovolatelka v dané věci usiluje o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení, jímž byl zamítnut její návrh na zastavení exekuce. Dovolací soud sdílí názor obecných soudů, že dovolatelka neuvedla žádný relevantní důvod pro zastavení exekuce, neboť ve svých podáních opakovaně napadá především věcnou nesprávnost exekučního titulu, což je pro exekuční řízení zcela irelevantní námitkou, neboť exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu a nepřihlíží ani k vadám nalézacího řízení. Exekuční soud je obsahem exekučního titulu vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 16. prosince 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003 , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008 , a ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007 ). Napadá-li dovolatelka vykonatelnost exekučního titulu, pak dovolací soud dodává, že se jedná o věc pravomocně rozhodnutou, neboť Okresní soud Blansku usnesením ze dne 6. února 2014, č. j. 9 EXE 1151/2013-22, rozhodoval o obdobných námitkách povinného 2), a dospěl k závěru, že exekuční titul v dané věci je formálně i materiálně vykonatelný, a je tak způsobilým podkladem pro nařízení exekuce.
Vzhledem k uvedenému je bezúspěšnost případného dovolání (§138 odst. 1 o. s. ř. citovaný výše) zřejmá.
Jelikož dovolatelka ani přes výzvu Okresního soudu v Blansku ze dne 18. srpna 2017, č. j. 9 EXE 1151/2013-129, neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 12. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu