Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.03.2017, sp. zn. 20 Cdo 742/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.742.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.742.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 742/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné CP Inkaso, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2, identifikační číslo osoby 290 27 241 , zastoupené Mgr. Lucií Tonikovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Haštalská č. 760/27, proti povinnému A. K. , pro 92 278,15 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 5818/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 17 Co 467/2015-74, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 17 Co 467/2015-74, se mění tak, že soud ustanovuje povinnému pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 17 Co 467/2015-74, zástupce Mgr. Janu Gavlasovou, advokátku se sídlem v Chýni, Západní č. 449. Odůvodnění: Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 3. 2015, č. j. 206 EXE 5818/2014-58, kterým Okresní soud Praha-západ, zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely podání dovolání. Uzavřel, že žádost povinného o ustanovení zástupce pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 17 Co 467/2015-74, je nedůvodná, když u povinného, s ohledem na jeho příjem a příjem manželky, nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Namítal, že je evidován na úřadu práce. Pro nepříznivý zdravotní stav, vyžadující závažný lékařský zásah, nemůže vykonávat žádnou práci. Životní náklady a své dluhy splácí z invalidního důchodu, který je jeho jediným příjmem. Navrhoval zřejmě, aby dovolací soud usnesení odvolacího soud změnil a zástupce mu pro dovolací řízení ustanovil. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále též jeno. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 2662/2015), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Protože dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soudu nevyhověl (ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) žádosti povinného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé (o návrhu povinného na zastavení exekuce), Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015(uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Podle čl. 37 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále též jenListina základních práv a svobod“) má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. K zajištění práva na právní pomoc v rámci civilního soudního řízení slouží mimo jiné obecná (§5 o. s. ř.), případně zvláštní (např. §15a, §118a odst. 4 nebo §119a odst. 1 o. s. ř.), poučovací povinnost soudů, která se uplatňuje vůči všem účastníkům řízení bez rozdílu na jejich osobní (sociální, ekonomické a jiné) poměry. Dále může účastník řízení za podmínek stanovených v §30 o. s. ř. soud požádat o ustanovení zástupce. Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem. V souladu s §138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. S ohledem na výše uvedené dovolací soud sám přezkoumal splnění předpokladů podle §30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dospěl k závěru, že odvolací soud nevzal v potaz všechny okolnosti případu, když důkladně nezohlednil, zda je řízení o návrhu na zastavení exekuce jednoduché a zda je povinná skutečně schopna se v řízení efektivně bránit, neboli zda je zastoupení povinného advokátem nezbytné k ochraně jejích práv a oprávněných zájmů. Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a dovolatelem předložených listin (včetně Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech povinného ze dne 13. 2. 2015), dospěl k závěru, že poměry povinného naplňují předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků – povinný žije ve společné domácnosti s manželkou A. K., jeho příjem tvoří invalidní důchod ve výši 12 430 Kč a z důvodu pracovní neschopnosti pobírá nemocenské dávky ve výši 5 970 Kč. Příjem manželky tvoří invalidní důchod ve výši 3 680 Kč a příjem z pracovního poměru v průměru 10 000 Kč měsíčně. Kromě osobního automobilu rok výroby 1994, žádný majetek nevlastní. Náklady spojené s bydlením hradí ve výši 11 000 Kč měsíčně a spojené výdaji na léky ve výši 2 000 Kč. Dále soud vyšel z toho, že dovolací řízení v exekuční věci zpoplatněno není (§11 odst. 3 písm h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění), že ve smyslu ust. §7 odst. 1 bod 5 a §11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014, činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty ve výši vymáhané pohledávky částku 4 820 Kč a že s podáním dovolání jsou spojeny přinejmenším dva úkony právní služby. Konečně příjem povinného je zatížen splátkami celé řady dluhů. V posuzované věci předpokládané výdaje za zastupování povinného advokátem v dovolacím řízení ve vztahu k jeho příjmu a majetkovým poměrům, byť dovolací řízení není zpoplatněno, tvoří citelnou finanční zátěž, a proto u povinného jsou naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. Současně Nejvyšší soud neshledal, že by dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení okresního soudu o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, podaného podle ust. §268 odst. 1, písm. h) o. s. ř., za svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování či bránění práva, když nelze vyloučit v řízení o zastavení exekuce výskyt právní otázky, jejíž posouzení není triviální. Konečně dovolací soud má z obsahu dovolání a podáních povinného do spisu důvodné pochybnosti o tom, zda je povinný schopen se efektivně bránit. Dovolací soud přitom dodává, že v případě pochybností o tom, zda postačuje k efektivní obraně práv a oprávněných zájmů jen poskytování poučovací povinnosti či je potřebné účastníkovi řízení k ochraně jeho práv ustanovit práva znalého zástupce, je třeba s ohledem na ochranu ústavně zaručeného práva na právní pomoc a s tím spojeného práva na přístup k soudu rozhodnout ve prospěch ustanovení zástupce. Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že soud ustanovuje povinnému v řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015, č. j. 17 Co 467/2015-74, zástupce Mgr. Janu Gavlasovou, advokátku se sídlem v Chýni, Západní č. 449. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. března 2017 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/28/2017
Spisová značka:20 Cdo 742/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.742.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení
Exekuce
Dotčené předpisy:§30 o. s. ř.
§138 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-06-08