ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.962.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 962/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., ve exekuční věci oprávněné nezletilé K. H. , P., zastoupené matkou E. K., P., proti povinnému M. H. , N. B., zastoupenému JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká č. 92, pro dlužné a běžné výživné, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 23 E 3135/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 6. 2016, č. j. 29 Co 226/2016-160, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 2. 2016, č. j. 23 E 3135/2015-147, kterým Okresní soud v České Lípě jmenoval kolizním opatrovníkem nezletilé oprávněné pro řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce pro dlužné a běžné Městský úřad – oddělení sociálně právní ochrany dětí v České Lípě.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu včasným dovoláním.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“) se s účinností tohoto zákona přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení §30 z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí ve věcech výživného, upravené v části druhé hlavě páté (§511 a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení §30 z. ř. s., dovolání není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015); Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu