ECLI:CZ:NS:2017:20.ND.379.2017.1
sp. zn. 20 Nd 379/2017-355
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v právní věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s. , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Královně 862, proti žalované ŽPSV a. s. , se sídlem v Uherském Ostrohu, Třebízského 207, identifikační číslo osoby 46346741, o zaplacení částky 1 108 740 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 13 C 322/2016, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 13 C 322/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Odůvodnění:
V záhlaví označeném řízení se žalobkyně návrhem ze dne 13. 12. 2016 domáhá po žalované zaplacení částky 1 108 740 Kč s příslušenstvím. Žalovaná s poukazem na zásady procesní ekonomie řízení navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Uherském Hradišti a následně spojena s věcí u tohoto soudu dříve napadlou pod sp. zn. 11 C 300/2015 jakožto rozšíření původní žaloby. Uvedla, že Okresní soud v Uherském Hradišti je jejím obecným soudem, ve věci již byly prováděny další úkony účastníků na rozdíl od později napadlé věci u Okresního soudu Praha-západ. Obě řízení se týkají týchž účastníků ve stejném procesním postavení a stejného předmětu řízení, který bude vyžadovat společné dokazování a společné projednání věci v širších souvislostech. Žalobkyně podala žalobu jen k části svého nároku a nic jí nebránilo, aby své zbývající nároky rozšířila v dříve podané žalobě namísto podání nové žaloby. Prorogační doložka sice hovoří ve prospěch Okresního soudu Praha-západ, ale žalobkyně ji sama nerespektovala, když svůj nárok uplatnila primárně u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Příslušnost Okresního soudu v Uherském Hradišti žalovaná nerozporovala, protože se jedná o její obecný soud s ohledem na její sídlo, nicméně prorogační doložkou se s ohledem na stávající situaci necítí být vázána.
Žalobkyně uvedla, že s přikázáním věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti nesouhlasí. Případná delegace by navýšila náklady žalobkyně a nepřispěla by k rychlejšímu projednání věci, neboť žalobní návrh byl u Okresního soudu v Uherském Hradišti podán dne 30. 9. 2015 a dosud nebylo nařízeno jednání ve věci.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), věc projednal a dospěl k závěru, že nejsou naplněny předpoklady pro přikázání věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti z důvodu vhodnosti.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha-západ domáhá zaplacení částky v celkové výši 1 108 740 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných nákladů nutných na opravu předmětů nájmu (vysokozdvižných vozíků) tak, aby byly uvedeny do stavu, jenž odpovídá běžnému opotřebení, podle smluv o nájmu uzavřených mezi účastníky dne 29. 8. 2007 č. 4709509, č. 4709510, č. 4709513, č. 4709516, č. 4709517, č. 4709519, č. 4709520, č. 4709524, č. 4709528 a č. 4709529. Místní příslušnost odůvodnila tím, že podle bodu 7.11 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (Operativní nájem se službami) OSZNK 03/07, jež jsou nedílnou součástí smluv o nájmu, si účastníci ve smyslu §89a o. s. ř. dohodli příslušnost Okresního soudu Praha-západ.
Žalobou podanou dne 30. 9. 2015 u Okresního soudu v Uherském Hradišti (řízení je vedeno pod sp. zn. 11 C 300/2015) se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 155 981 Kč z titulu dlužných nákladů nutných na opravu předmětu nájmu (vysokozdvižných vozíků) tak, aby byl uveden do stavu, jenž odpovídá běžnému opotřebení, podle smluv o nájmu uzavřených mezi účastníky dne 29. 8. 2007 č. 4709521, 4709522 a 4709523.
Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. 4. 2017, č. j. 13 C 322/2016-326, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2017, č. j. 17 Co 244/2017-342, byla zamítnuta žalovanou vznesená námitka místní nepříslušnosti Okresního soudu Praha-západ, neboť ve věci byla uzavřena podle §89a o. s. ř. dohoda o prorogaci, a dále byla zamítnuta námitka litispendence, neboť předměty řízení vedených u Okresního soudu Praha-západ a u Okresního soudu v Uherském Hradišti nejsou totožné.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu [srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSCR 33/2010 (uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Skutečnost, že před jiným soudem je projednáván spor mezi týmiž účastníky vycházející ze skutkově a právně obdobných, nikoli však totožných okolností, není sama o sobě natolik závažným důvodem, aby došlo ke změně místně příslušného soudu (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 28 Nd 115/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 23 Nd 217/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 401/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 25 Nd 70/2015), jehož příslušnost navíc byla založena na základě předchozí dohody účastníků podle §89a o. s. ř. Platnost dohody o prorogaci konstatovaly soud prvního stupně i soud odvolací, když zamítly námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovanou. Mentální rezervace žalované vůči platnosti smlouvy založená na tom, že žalobkyně v jiném řízení prorogační doložku nerespektovala, je bez významu. Okresní soud Praha-západ je s věcí již obeznámen (v řízení byl vydán platební rozkaz, bylo rozhodováno o námitce místní nepříslušnosti a litispendence, soud má k dispozici vyjádření žalované k žalobě a repliku žalobkyně); v řízení před Okresním soudem v Uherském Hradišti dosud neproběhlo jednání a nejeví se, že by u něj věc byla projednána rychleji a po skutkové stránce spolehlivěji a důkladněji než u místně příslušného soudu. Přihlédnout je nutné též k výslovnému nesouhlasu žalobkyně s případnou delegací.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se projednávaná věc Okresnímu soudu v Uherském Hradišti nepřikazuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu