ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1898.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 1898/2017-293
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci dědictví po H. J. , zemřelé dne 8. února 1969, za účasti 1) J. Č. P. , zastoupené JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem v Lysé nad Labem, Masarykova č. 1250/50, 2) V. J., zastoupeného JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem v Lysé nad Labem, Masarykova č. 1250/50, 3) H. K. , 4) J. V. , zastoupené Josefem Vojtíškem, bytem v Nové Pace, Roháčova č. 648, 5) J. V. , 6) J. V. , 7) S. K. , zastoupené Josefem Vojtíškem, bytem v Nové Pace, Roháčova č. 648, a 8) V. M. , vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 23 D 138/2014, o dovolání V. J. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. ledna 2016 č. j. 17 Co 300/2015-167, takto:
I. Dovolání V. J. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání V. J. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 1. 2016 č. j. 17 Co 300/2015-167 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť toto dovolání není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné.
Podstatou dovolání V. J. jsou námitky, jimiž soudům vytýká jejich „vadný postup“, aniž by z nich vyplývaly rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. [dovolatel namítá vady řízení spočívající v tom, že před soudem prvního stupně nebyl řádně proveden důkaz listinou – dohodou z března 1947 (předloženou k důkazu V. J.) označovanou v napadeném usnesení odvolacího soudu jako „svatební smlouva“, že odvolací soud toto pochybení soudu prvního stupně (soudního komisaře) nenapravil a sám se ve svém dovoláním napadeném usnesení zabýval právní povahou „svatební smlouvy“, což je podle dovolatele za situace, kdy důkaz touto listinou nebyl řádně proveden (aniž by zpochybňoval správnost skutkových zjištění učiněných z ní odvolacím soudem), nepřípustné, a že odvolací soud až v rámci odvolacího řízení označil za účastnici řízení také J. V., kterou soud prvního stupně jako účastnici řízení vůbec neoznačil].
Pokládá-li dovolatel v dovolání otázku, zda je přípustné rozhodovat o dědění konkrétních věcí náležejících do dědictví dříve, než je najisto postaven okruh účastníků dědického řízení a existence a platnost listiny obsahující poslední vůli zůstavitele, pak přehlíží, že soudy nejdříve zkoumaly okruh dědiců, přičemž vycházely rovněž z listiny předložené V. J., o níž měl tento účastník řízení za to, že obsahuje poslední vůli zůstavitelky, a teprve poté, co zjistily, kdo má být jako dědic zůstavitelky účastníkem řízení, se zabývaly otázkou, jaké konkrétní věci náležejí do dědictví. Na vyřešení této dovolatelem předestřené otázky proto rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí. Dovolatel navíc v dovolání ani nenamítá nesprávnost závěrů odvolacího soudu o okruhu účastníků řízení a o listině označované jako „svatební smlouva“; ke svému tvrzení, že „tato listina obsahuje též znaky pořízení pro případ smrti“, neuvádí žádné právní argumenty, kterými by zpochybňoval právní závěr odvolacího soudu, že daná listina nemá všechny nezbytné náležitosti poslední vůle „podle dobového práva“, a ani v této souvislosti neuplatňuje v dovolání žádnou námitku, z níž by vyplývala rozhodná právní otázka ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř.
Výše uvedené námitky, jimiž V. J. uplatnil jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., tedy nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. října 2017
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu