ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.3348.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 3348/2017-512
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně D. P. , zastoupené Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 28, proti žalované XAVEROV trade, a.s. , se sídlem v Praze, Lopatecká č. 223/13, IČO 27242731, o zaplacení 93 348 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 169/2009, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2017 č. j. 23 Co 70, 72/2017–481, takto:
Dovolání žalované se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017 č. j. 23 Co 70, 72/2017-481 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení §237 o. s. ř.
Napadené usnesení odvolacího soudu vychází ze závěru, že soud prvního stupně se nedostatečně vypořádal s argumentací žalobkyně, neprovedl potřebné důkazy ve vztahu k posouzení faktické činnosti žalobkyně pro žalovanou, k potvrzení či vyvrácení duplicity činností vykonávaných žalobkyní a ke zjišťování případné změny náplně práce žalobkyně a že závěry soudu prvního stupně jsou zcela nelogické a obtížně přezkoumatelné.
Namítá-li dovolatelka, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázek tzv. souběhu funkcí a při posouzení vzniku pracovního poměru, napadené usnesení na vyřešení těchto otázek nezávisí.
Ve vztahu k otázce tzv. souběhu funkcí odvolací soud pouze zavázal soud prvního stupně k doplnění dokazování ohledně skutečností, které povedou k přezkoumatelné úvaze soudu, zda se nejedná o tzv. souběh funkcí obsahově netotožných, který je v zásadě právním řádem umožňován (k tzv. souběhu funkcí netotožných srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 11. 1998 sp. zn. 21 Cdo 11/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, roč. 1999, usnesení ze dne 15. 1. 2003 sp. zn. 21 Cdo 963/2002, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 23, roč. 2003, rozsudek ze dne 18. 12. 2003 sp. zn. 21 Cdo 1269/2003, rozsudek ze dne 28. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2507/2003, rozsudek ze dne 4. 11. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1634/2004, rozsudek ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2137/2005, usnesení ze dne 16. 2. 2010 sp. zn. 20 Cdo 2080/2008, rozsudek ze dne 26. 10. 2011 sp. zn. 29 Cdo 2379/2010).
V části, v níž žalovaná v dovolání uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (nesouhlasí-li s hodnocením důkazů a se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu