ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.4625.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 4625/2017-415
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně D. Č., zastoupené JUDr. Michalem Magliou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka č. 282/57, proti žalované Domu dětí a mládeže Karlovy Vary, Čankovská 9, příspěvkové organizaci , IČO 06133584, zastoupené JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská č. 2056/3, o 134 411 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 C 263/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. prosince 2016 č. j. 61 Co 205/2016-387, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2016 č. j. 61 Co 205/2016-387 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu o tom, že nedošlo k novému pracovnímu zařazení žalobkyně ve smyslu ustanovení §73a odst. 2 zákoníku práce tím, že žalobkyně pro žalovanou vykonávala od 1. 8. do 13. 8. 2012 (po jejím odvolání z funkce ředitelky žalované) dílčí pracovní činnosti, a proto byla žalobkyni dne 13. 8. 2012 dána žalovanou výpověď postupem podle ustanovení §73a odst. 2 zákoníku práce (nešlo o výpověď z nového pracovního poměru žalobkyně), je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2006 sp. zn. 21 Cdo 811/2005). Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu o tom, že v posuzovaném případě ze skutkových zjištění jednoznačně vyplývá, že žalovaná neprojevila vůli směřující ke změně dalšího pracovního zařazení žalobkyně (a tedy k dalšímu trvání pracovního poměru žalobkyně k žalované). Žalobkyně tedy činnosti v období od 1. 8. do 13. 8. 2012 vykonávala v rámci svého dosavadního pracovního poměru, neboť odvoláním z funkce pracovní poměr nekončí (srov. ustanovení §73a odst. 2 zákoníku práce). Dovolací soud zároveň neshledal důvod pro to, aby byla rozhodná právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. nejsou způsobilé založit ani námitky, kterými žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a ze kterých nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. (vznáší-li dovolatelka výhrady proti správnosti skutkových zjištění soudů a proti jejich hodnocení důkazů).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu