ECLI:CZ:NS:2017:21.CUL.1.2017.1
sp. zn. 21 Cul 1/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., o návrhu V. K. , podaném proti Vrchnímu soudu v Olomouci, na určení lhůt k provedení procesních úkonů ve věcech týkajících se opravných prostředků a námitek proti rozhodnutím vydaným ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 33533/2014, takto:
I. Návrh navrhovatele, aby soud určil „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci rozhodnutí o námitkách podjatosti vznesených dlužníkem podáními ze dne 17. 5. a 31. 5. 2016“, „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci námitky nepříslušnosti soudního senátu 3 VSOL vznesené podáním ze dne 27. 7. 2016 (na čl. B155)“ a „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci odvolání do usnesení sp. zn. KSOS 37 INS 33533/2014-A80 ze dne 30. 9. 2015“, se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 23. 12. 2016, doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 27. 12. 2016, se navrhovatel domáhá „určení lhůty k provedení procesního úkonu v insolvenčním řízení sp. zn. KSOS 37 INS 33533/2014, vedeném proti dlužníkovi V. K.“. Výslovně se domáhal, aby soud určil „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci rozhodnutí o námitkách podjatosti vznesených dlužníkem podáními ze dne 17. 5. a 31. 5. 2016“, „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci námitky nepříslušnosti soudního senátu 3 VSOL vznesené podáním ze dne 27. 7. 2016 (na čl.. B155)“ a „insolvenčnímu soudu lhůtu k učinění úkonů směřujících k vydání rozhodnutí ve věci odvolání do usnesení sp. KSOS 37 INS 33533/2014-A80 ze dne 30. 9. 2015“. Návrh odůvodnil zejména tím, že podáním ze dne 17. 5. 2016, doplněným dne 30. 5. 2016, vznesl dlužník námitky podjatosti vůči soudci Mgr. Davidu Stoškovi. Vrchní soud v Olomouci o některých vznesených námitkách rozhodl usnesením sp. zn. KSOS 37 INS 33533/2014, 3 VSOL 791/2016-B-200, ze dne 30. 11. 2016. Nerozhodl však o námitce dlužníka popsané v bodě X. – XI. podání ze dne 30. 5. 2016. Tím, že Vrchní soud v Olomouci nerozhodl o všech vznesených námitkách podjatosti, způsobuje průtahy v řízení. Podáním ze dne 27. 7. 2016 dlužník namítl, že soudnímu senátu 3 VSOL nepřísluší dle účinného rozvrhu práce právo rozhodnout o vznesených námitkách podjatosti a je tak porušeno základní právo dlužníka garantované čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dlužník se domnívá, že Vrchní soud v Olomouci tím, že o vznesené námitce dosud nerozhodl, způsobuje průtahy v řízení. Podáním ze dne 7. 3. 2016 se dlužník mimo jiné odvolal do usnesení, sp.zn. KSOS 37 INS 33533/2014-A80, ze dne 30. 9. 2015. Vrchní soud v Olomouci však dosud o podaném odvolání nerozhodl a v řízení tak dochází k průtahům.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu [§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o soudech a soudcích“)] a kterému byla věc předložena dne 13. 1. 2017, dospěl k závěru, že návrh navrhovatele není důvodný.
Podle ustanovení §174a odst. 1 věty první zákona o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“).
Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne (§174a odst. 7 část věty před středníkem zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích), v opačném případě návrh zamítne (§174a odst. 7 část věty za středníkem zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).
V posuzované věci - jak vyplývá z obsahu spisu – bylo o návrhu dlužníka na vyloučení soudce Mgr. Davida Stoška rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014, 3 VSOL 791/2016-B-200, ze dne 30. 11. 2016, tedy ještě před jejím předložením Nejvyššímu soudu. Domnívá-li se navrhovatel, že se uvedené usnesení nevypořádalo se všemi námitkami dlužníka, brojí tím proti obsahové správnosti usnesení (jeho odůvodnění); o návrhu dlužníka na vyloučení soudce Mgr. Davida Stoška jako takovém však již bylo rozhodnuto.
O námitce, že soudnímu senátu nepřísluší dle účinného rozvrhu práce právo rozhodnout, nerozhoduje soud samostatným rozhodnutím (usnesením); skutečnost, že při rozhodování byl soud nesprávně obsazen, představuje důvod pro podání odvolání nebo případné žaloby pro zmatečnost. Proto ani nelze soudu určovat lhůtu k rozhodnutí jen o této námitce.
Oproti tvrzení navrhovatele bylo o jeho odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2015, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014-A-80, rozhodnuto Vrchním soudem v Olomouci usnesením ze dne 9. 5. 2016, č. j. KSOS 37 INS 33533/2014, 3 VSOL 590/2016-A-139. Ve věci bylo navíc již k dovolání dlužníka rozhodnuto i Nejvyšším soudem usnesením ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 29 NSCR 189/2016, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 29 NSCR 189/2016.
Protože – jak shora uvedeno - k průtahům v řízení nedochází a úkony (ani přesně nespecifikované), u nichž je navrhováno určení lhůty (rovněž nespecifikované) k jejich provedení byly již provedeny, byl návrh podle ustanovení §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích, zamítnut.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. února 2017
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu