ECLI:CZ:NS:2017:21.ND.50.2017.1
sp. zn. 21 Nd 50/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. R. , zastoupeného JUDr. Františkem Horákem, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka č. 202/24, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , IČO 000 25 429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 424/16, o 42 630 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 101/2015, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 101/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 3. 4. 2015 u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhal náhrady újmy způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Věc byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 zapsána pod sp. zn. 14 C 101/2015.
Žalobce se svým podáním ze dne 12. 1. 2017 domáhá přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Prostějově. Ve svém návrhu uvádí, že je invalidním důchodcem s vážnými zdravotními komplikacemi, cestování pro něj není vhodné a cestovní výdaje neúměrně zatěžují jeho rozpočet. Žalobce dále poukazuje na skutečnost, že se v Prostějově nachází odloučené pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Závěrem svého návrhu žalobce uvádí, že ve věci nebyly učiněny žádné podstatné úkony, neproběhlo jednání ani dokazování a předjímá, že by věc mohla být u Okresního soudu v Prostějově projednána rychleji a hospodárněji.
Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu žalobce poukazuje na skutečnost, že případné přikázání věci Okresnímu soudu v Prostějově by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti, avšak s přihlédnutím k subjektivním důvodům žalobce ponechává rozhodnutí o návrhu zcela na uvážení soudu bez vlastního vyjádření, zda s návrhem souhlasí, či nikoliv.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
Nejvyšší soud opakovaně judikoval (srov. např. usnesení z 5. 11. 2009 sp. zn. 4 Nd 368/2009), že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Skutečnost, že zdravotní a ekonomický stav žalobce není uspokojivý, přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje, neboť nejde o takovou okolnost, která by umožnila hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Žalobce se totiž jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 může účastnit prostřednictvím svého zástupce (advokáta) a jeho případný výslech jako účastníka řízení může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu (§39, §122 odst. 2 o. s. ř.).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 101/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. března 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D
předseda senátu