ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.2476.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 2476/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce Bc. L. R. , proti žalovanému Ing. P. B. , zem. 22. 12. 2015, za účasti České pojišťovny, a.s ., se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, IČ 45272956, adresa pro doručování Ostrava, 28. října 32, na straně žalovaného, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 130 C 88/2008, o dovolání žalobce a Terezie Regnardové, bytem Praha 3, Slezská 1738, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2016, č. j. 57 Co 735/2015-621, takto:
I. Dovolání T. R. se odmítá .
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2016, č. j. 57 Co 735/2015-621, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 18. 11. 2015, č. j. 130 C 88/2008-580, o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku ve věci samé a odmítnuto odvolání T. R., matky žalobce.
Proti tomuto usnesení podali žalobce a T. R. dovolání, v němž zároveň požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Z obsahu spisu je zjevné, že v minulosti byli žalobci ustanoveni opakovaně právní zástupci z řad advokátů, s nimiž však žalobce nespolupracoval, zpochybňoval jejich kvalifikaci a poté požádal o jejich zproštění a ustanovení nového právního zástupce. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2011, č. j. 57 Co 247/2011-224, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 24. 2. 2011, č. j. 130 C 88/2008-173, o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť odvolací soud dospěl k závěru, že ačkoli žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, není ustanovení zástupce žalobci nutné k ochraně jeho zájmů. Žalobce s ustanovenými advokáty nekomunikoval, zpochybňoval jejich postupy a neposkytoval řádnou součinnost, proto poskytnutí odborné právní pomoci zcela míjelo svůj účel.
Výzvou Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 20. 4. 2016, č. j. 130 C 88/2008-648, 649, a 650 ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 6. 5. 2016, č. j. 130 C 88/2008-686, vyzval soud žalobce a T. R. ke zvolení zástupce z řad advokátů, a T. R. k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Na tuto výzvu zaslali žalobce a T. R. doplnění dle výzvy soudu ze dne 23. 5. 2016, v němž požádali o ustanovení právního zástupce z Prahy, o osvobození od soudních poplatků
a o přeřazení soudního řízení do Prahy.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle §241 odst. 1 věta první není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
T. R. není účastníkem řízení, není tudíž oprávněna k podání dovolání, Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 3 a §218 písm. b) o. s. ř. dovolání odmítl.
Otázkou opakovaných žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů již dovolací soud i Ústavní soud rozhodoval nesčetněkrát s ustáleným závěrem, že u každé další podané žádosti o osvobození od soudních poplatků je třeba uvést, že další návrh na osvobození od soudních poplatků neuvádí žádné nové skutečnosti o majetkových poměrech účastníka, anebo o ní rozhodnout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1939/2014). V dané věci však nebyla řešena otázka naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, neboť již v roce 2011 konstatoval odvolací soud, že žalobce tyto předpoklady naplňuje. Důvodem neustanovení zástupce z řad advokátů je přístup žalobce, jenž s již ustanovenými advokáty nespolupracoval, zpochybňoval jejich odbornost a nestrannost a postupoval v rozporu s jejich právními radami, tedy ustanovení zástupce z řad advokátů nijak k nezbytné ochraně zájmů žalobce nepomohlo. Účastník, jemuž byl soudem ustanoven advokát a jenž svým následným chováním vůči tomuto zástupci způsobil, že došlo k narušení nezbytné důvěry ve smyslu §20 odst. 2 zákona o advokacii, nemá právo na ustanovení dalšího zástupce soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 32 Cdo 1342/2016, které bylo na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 6. 2017 schváleno k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož již o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů bylo pravomocně rozhodnuto, žalobce v další žádosti neuvedl žádné nové skutečnosti či důvody, proč by nyní ustanovený právní zástupce mohl pomoci k ochraně jeho zájmů, není důvod znovu rozhodovat o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení žalobci.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele dle §241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. července 2017
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu