Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2017, sp. zn. 25 Cdo 5231/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5231.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5231.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 5231/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR , se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, IČO 41197518, proti žalovaným 1) J. Š. a 2) R. E. , zastoupenému JUDr. Milanem Plíškem, advokátem se sídlem Jičín, Denisova 585, o 121.895 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 105/2005, o dovolání žalovaného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2016, č. j. 22 Co 170/2016-396, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2016, č. j. 22 Co 170/2016-396, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 3. 2016, č. j. 19 C 105/2015-379, jímž obvodní soud nepřiznal žalovanému 2) osvobození od soudních poplatků za dovolání. Odvolací soud vyšel ze znění §138 o. s. ř. a konstatoval, že podmínkou osvobození od soudních poplatků je současné splnění obou hledisek tam uvedených, tedy že to odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Jelikož dovolání žalovaného postrádá základní náležitosti dle §241a odst. 1 o. s. ř., trpí vadami, které brání v jeho projednání, a tedy dovolání je nutno označit za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 2) dovolání, jehož přípustnost spatřuje v řešení otázky procesního práva, která dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. Jde o otázku, zda může soud nepřiznat osvobození od soudních poplatků za dovolání účastníkovi, který byl již od soudních poplatků osvobozen. Dovolatel podal sám dovolání již dne 26. 3. 2009 a je toho názoru, že by obstálo i bez doplnění a je projednatelné. Zdůraznil, že se jeho majetkové poměry nezměnily a v minulosti již byl od soudních poplatků osvobozen. Dovolatel je přesvědčen, že jeho dovolání je projednatelné a že jej může doplnit, proto navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení obvodního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), není však přípustné dle §237 o. s. ř. Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Námitka dovolatele, že již byl osvobozen od soudních poplatků v předchozím řízení a jeho majetkové poměry se nezměnily, je pro posouzení podmínek pro osvobození účastníka v dovolacím řízení nepřípadná, neboť §138 odst. 1 věta první o. s. ř. vyžaduje pro osvobození od soudních poplatků kumulativní splnění v něm uvedených podmínek, tedy nepříznivé poměry účastníka a současně se nemůže jednat o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde především tehdy, je-li již ze samotných údajů z obsahu spisu bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže je objektivně nepřípustný nebo je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013). V posuzovaném případě odvolací soud konstatoval, že dovolatel žádá osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve věci dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2009, č. j. 22 Co 3/2008-289, při jehož vyhlášení dovolatel „ zřetelně projevil vůli podat dovolání “ a požádal o ustanovení advokáta. Po pravomocném zamítnutí této žádosti vyzval obvodní soud dovolatele, aby si pro dovolací řízení zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolatel sice dne 19. 1. 2016 udělil plnou moc k podání dovolání a zastupování v dovolacím řízení JUDr. Milanu Plíškovi, avšak dovolání dosud nebylo doplněno o obligatorní náležitosti dovolání (údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů dovolatel rozhodnutí napadá). Dovolání tedy trpí vadami, jež se nepodařilo odstranit ani po výzvě soudu. Dovolací soud k tomu konstatuje, že dovolání sepsané advokátem ve smyslu §241 odst. 4 o. s. ř. nebylo doplněno ani v době rozhodování dovolacího soudu. Lhůta pro doplnění dovolání advokátem dle §241b odst. 3 o. s. ř. již uplynula a doplnění dovolání již není možné. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze dovolání meritorně projednat, je otázka, zda je dovolání projednatelné ve znění, v jakém jej podal dovolatel sám, zcela bezpředmětná. Odvolací soud v dané věci uzavřel, že dovolatel uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně, nesplňuje tedy onu druhou podmínku ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. Jeho majetkové poměry proto ani nezkoumal, neboť na závěru, že není možné dovolateli přiznat osvobození od soudních poplatků, by to nemohlo nic změnit. Za stavu, kdy nebyly naplněny veškeré podmínky pro osvobození od soudních poplatků, postupoval odvolací soud plně v souladu s procesními předpisy a s dosavadní rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Ačkoliv §239 o. s. ř. stanoví, že přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud, neznamená to, že si ji pro účely posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků nemůže předběžně posoudit soud prvního či druhého stupně. Žádná z dovolatelem uplatněných námitek tedy nepředstavuje právní otázku způsobilou založit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. února 2017 JUDr. Robert Waltr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2017
Spisová značka:25 Cdo 5231/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.5231.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Zastoupení
Dotčené předpisy:§241 odst. 4 o. s. ř.
§241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-05-23