ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.2307.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 2307/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce města Františkovy Lázně , se sídlem ve Františkových Lázních, Nádražní 208/5, IČO 00253936, zastoupeného Mgr. Ondřejem Slezákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, proti žalovanému V. M. , se sídlem ve Františkových Lázních, Žižkova 348/27, IČO 64376117, zastoupenému JUDr. Beátou Burianovou, advokátkou se sídlem v Mariánských Lázních, Hlavní třída 161/42, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 C 89/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. ledna 2016, č. j. 64 Co 462/2015-142, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 9. 9. 2015, č. j. 8 C 89/2015-98, ve znění usnesení ze dne 6. 10. 2015, č. j. 8 C 89/2015-115, jímž mu uložil do 3 dnů od právní moci rozsudku vyklidit tam blíže specifikované nemovitosti a zaplatit náklady řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky vymezené v dovolání byly posouzeny jinak.
Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně ve svých rozhodnutích (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3950/2010, uveřejněný pod číslem 86/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 594/2012, nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1167/11) zdůraznily, že obec je veřejnoprávní korporací mající při nakládání s obecním majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva, hospodaření s jejím majetkem musí být maximálně průhledné, majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí obce a k výkonu stanovených činností, nakládání s obecním majetkem musí být racionální, a proto jsou pro hospodaření a nakládání s tímto majetkem stanovena závazná pravidla. Soudní ochranu nelze přiznat takovému nakládání s obecním majetkem, které je ve zcela zřejmém nesouladu s těmito zásadami a je tak v rozporu se zákonem (§38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Závěr odvolacího soudu o neplatnosti smlouvy o nájmu nemovitostí, jejichž vyklizení se žalobce domáhá, pro rozpor se zákonem o obcích (s jeho účelem a smyslem), je s ohledem na učiněná skutková zjištěná v souladu s §547, 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ostatně tento závěr zpochybnil dovolatel zejména prostřednictvím skutkových námitek (a uplatnil tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.). Nelze ani přehlédnout, že dovolatel konkrétní nesprávnost aplikace uvedených ustanovení nenamítá, jeho úvahy jsou spojeny pouze s obecným uplatněním korektivu dobrých mravů a neplatnosti právního jednání z důvodu rozporu se zákonem.
Námitkami, jimiž dovolatel zpochybnil správnost skutkových zjištění a vytýká odvolacímu soudu, že své rozhodnutí zatížil vadami (neprovedl jím navržený důkaz a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné), uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy, soud ani nemá povinnost provést veškeré účastníky navržené důkazy, je však povinen tento postup řádně odůvodnit; odůvodnění napadeného rozsudku má všechny náležitosti stanovené v §157 odst. 1, 2 o. s. ř., je v něm uvedeno, k jakému zjištění o jednotlivých skutečnostech odvolací soud dospěl, na základě jakých důkazů a jak tyto důkazy hodnotil.
Protože dovolání není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud ho podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu