ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3304.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 3304/2017-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce R. S. , toho času ve věznici Valdice, nám. Míru 55, zastoupeného Mgr. Kamilem Štěpánkem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jindřicha z Lipé 113, proti žalovaným 1. M. V. , 2. P. V. , o 54.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 38 C 178/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. července 2016, č. j. 29 Co 217/2016-48, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) usnesením ze dne 22. 7. 2016, č. j. 29 Co 217/2016-48, potvrdil usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 29. 2. 2016, č. j. 38 C 178/2014-36, jímž zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Zjistil, že žalobce nezaplatil soudní poplatek, ačkoliv mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (usnesením téhož soudu ze dne 5. 5. 2015, č. j. 38 C 178/2014-19, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 14. 10. 2015, č. j. 29 Co 250/2015-28), a k zaplacení soudního poplatku byl vyzván.
Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, přípustné.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel v dovolání zpochybnil jen (předběžný) závěr odvolacího soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Vytýká-li odvolacímu soudu, že jeho závěry jsou v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 26 Cdo 460/2016 (podle něhož musí být hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř. a pro osvobození od soudních poplatků při nezměněných poměrech účastníka stejná pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení), přehlíží, že napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo znovu rozhodováno o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, ale o zastavení řízení pro nezaplacení soudních poplatků.
Dovolání neobsahuje žádný jiný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), jenž je jeho obligatorní náležitostí (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.).
Nezaplatil-li žalobce soudní poplatek za podání žaloby, ani nebyl od placení soudních poplatků osvobozen, musel soud řízení v souladu s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavit.
Námitkami, jimiž vytýká odvolacímu soudu, že zatížil řízení vadami („bylo mu odepřeno právo na spravedlivý proces“), dovolatel navíc uplatnil i jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první (ve spojení s §243f odst. 3) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. října 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu