Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.02.2017, sp. zn. 26 Cdo 3401/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3401.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3401.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 3401/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatelů a) doc. RNDr. Ing. J. H., CSc. , b) Ing. D. H. , O. – P., zastoupených Mgr. Ondřejem Mičaníkem, advokátem se sídlem v Ostravě, U Skleníku 1905/7, za účasti Společenství Miroslava Bajera 6038/3,5 , se sídlem v Ostravě - Porubě, Miroslava Bajera 6038/3, IČO 28631722, zastoupeného Mgr. et Mgr. Markem Škrobánkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Stodolní 741/15, o neplatnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 47/2014, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. března 2016, č. j. 5 Cmo 33/2016-142, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit Společenství Miroslava Bajera 6038/3,5, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč k rukám Mgr. et Mgr. Marka Škrobánka, advokáta se sídlem v Ostravě, Stodolní 741/15, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 31. 3. 2016, č. j. 5 Cmo 33/2016-142, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 15. 10. 2015, č. j. 29 Cm 47/2014-106, jímž zamítl žalobu o určení neplatnosti tam specifikovaných usnesení shromáždění vlastníků jednotek, kterými byla schválena mimořádná záloha na údržbu a opravy ve výši výnosů z nebytového prostoru a převod výnosu z pronájmu společných částí domu za rok 2012 do dlouhodobé zálohy, a uložil navrhovatelům povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolání navrhovatelů není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že právo obrátit se na soud se žalobou proti usnesení přijatému shromážděním zákon (§11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013) omezuje a uplatnit ho lze pouze tehdy, jde-li o důležitou záležitost, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit. Ustanovení §11 odst. 3 věty třetí a čtvrté zákona č. 72/1994 Sb. upravuje podmínky, za nichž může být soudem přezkoumáno usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků. Právo vlastníka jednotky obrátit se na soud s žalobou omezuje z hlediska osobního (uplatnit ho může jen přehlasovaný vlastník jednotky), z hlediska věcného (jde-li o důležitou záležitost) a časového (pouze do uplynutí prekluzivní lhůty šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí). Jen v případě, že jsou všechna tato hlediska splněna, může se soud zabývat (ne)platností napadeného usnesení shromáždění. Důležitou záležitostí se rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007, proti kterému byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. I. ÚS 60/09, odmítl, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010, uveřejněný pod číslem 95/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5024/2015). Závěr odvolacího soudu, že schválení mimořádné zálohy na údržbu a opravy ve výši výnosů z nebytového prostoru a převod výnosu z pronájmu společných částí domu za rok 2012 do dlouhodobé zálohy, není vzhledem k významnosti dopadu do právního postavení navrhovatelů důležitou záležitostí vyžadující zásah veřejné moci, je tak v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 16. února 2017 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/16/2017
Spisová značka:26 Cdo 3401/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.3401.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
§11 odst. 3 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. I. ÚS 1573/17
Staženo pro jurilogie.cz:2018-09-07