ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3908.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3908/2017-145
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobkyně D. K. , proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště v Havířově , se sídlem v Havířově, Myslbekova 1470/2, PSČ 736 01, pro 313.333 Kč, prodejem nemovitostí, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesením Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 13. září 2012, č. j. 39 E 1227/98-896, a Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2013, č. j. 10 Co 951/2012-934, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, pod sp. zn. 106 Nc 5104/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. listopadu 2016, č. j. 57 Co 551/2016-73, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově usnesením ze dne 9. září 2016, č. j. 106 Nc 5104/2016-60, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost (výrok I.) a zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne ze dne 28. listopadu 2016, č. j. 57 Co 551/2016-73, rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání žalobkyně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž požádala o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení v plném rozsahu a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Jelikož dovolatelka nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání (§241 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“), Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově ji usnesením ze dne 9. května 2017, č. j. 106 Nc 5104/2016-106, doručeným žalobkyni dne 16. května 2017, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení a poučil ji, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
Žalobkyně (podáními ze dne 29. května 2017, 12. června 2017 a 16. srpna 2017) pouze opětovně požádala (mimo jiné) o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Podle §241 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
K žádosti dovolatelky o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatelka své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
Závěr odvolacího soudu, podle něhož žaloba pro zmatečnost, podaná [z důvodů uvedených v §229 odst. 1 písm. b) a g) o. s. ř.] proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 13. září 2012, č. j. 39 E 1227/1998-896, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. března 2013, č. j. 10 Co 951/2012-934, je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva podat žalobu pro zmatečnost již proto, že ve věcech výkonu rozhodnutí lze podle §254 odst. 2 o. s. ř. podat žalobu pro zmatečnost toliko z důvodu uvedeného v §229 odst. 4 o. s. ř., odpovídá zcela jasnému a žádné pochybnosti nepřipouštějícímu znění posledně označených ustanovení.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze dovolatelce ustanovit zástupce z řad advokátů, neboť nejsou naplněny předpoklady stanovené v §138 o. s. ř., pak odpovídá shora citované judikatuře Nejvyššího soudu.
V situaci, kdy je dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolatelce ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatelky.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu