Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.03.2017, sp. zn. 27 Cdo 595/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.595.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.595.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 595/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Mgr. M. H. , zastoupené JUDr. René Huškem, advokátem, se sídlem v Brně, Smetanova 1022/19, PSČ 602 00, za účasti BD Tábor 46, družstva , se sídlem v Brně, Tábor 526/46d, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 28357604, zastoupeného JUDr. Jarmilou Zichovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Pellicova 20/2c, PSČ 602 00, o určení členství v družstvu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 260/2010, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. března 2016, č. j. 8 Cmo 316/2014-212, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Navrhovatelka je povinna zaplatit BD Tábor 46, družstvu na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. května 2014, č. j. 9 Cm 260/2010-109, zamítl návrh na určení, že navrhovatelka je členkou BD Tábor 46, družstva (dále též jen „družstvo“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (výrok druhý). Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. října 2014, č. j. 8 Cmo 316/2014-138, Nejvyšší soud k dovolání družstva zrušil usnesením ze dne 23. září 2015, č. j. 29 Cdo 646/2015-176 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v §237 o. s. ř. Podstatou dovolacích námitek je polemika se závěrem Nejvyššího soudu vysloveným v předchozím (kasačním) rozhodnutí (sp. zn. 29 Cdo 646/2015), podle něhož neodkladnými úkony ve smyslu §33b odst. 6 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále též jenobč. zák.“), nemohou být právní jednání, kterými by se dědicům zmocnitele (do budoucna) založila účast v družstvu. S tímto závěrem Nejvyššího soudu, jenž byl pro odvolací soud závazný (dle §243g odst. 1 ve spojení s §226 odst. 1 o. s. ř.) a na němž Nejvyšší soud nevidí důvodu ničeho měnit, je napadené rozhodnutí odvolacího soudu zcela v souladu. Jen pro úplnost a bez ohledu na přípustnost dovolání Nejvyšší soud dodává, že předpokladem neodkladnosti úkonu ve smyslu §33b odst. 6 obč. zák. je újma na právech zemřelého zmocnitele či jeho právních nástupců v případě jeho neučinění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 4306/2011). Promítnuto do poměrů projednávané věci nemohou být účast na ustavující schůzi a rozhodování na ní posouzeny jako neodkladné úkony, a to už jen z toho důvodu, že i v případě, kdy by se (hypoteticky) ustavující schůze účastnil sám zmocnitel, členem družstva by se ke dni jeho vzniku přesto (v důsledku své smrti) nestal, a dovolatelkou očekávané právní následky by tak ani za této situace nenastaly. M. K. totiž, právě s ohledem na své úmrtí, nemohl – oproti mínění dovolatelky – splnit všechny podmínky stanovené zákonem a stanovami pro vznik členství v družstvu, čímž mu nemohl být založen ani dovolatelkou tvrzený „nárok na vznik členství.“ Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné družstvo domáhat jeho výkonu. V Brně dne 29. března 2017 JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/29/2017
Spisová značka:27 Cdo 595/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.595.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 1788/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-06-08