ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.1127.2017.1
sp. zn. 28 Cdo 1127/2017-976
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně Mgr. D. K. , H., proti žalovaným 1. V. M., P., zastoupené JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem v Praze 10, Bělocerkevská 1037/38, a 2. Mgr. D. S., P., zastoupenému Mgr. Ing. Patrikem Przyhodou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3, o zaplacení částky 800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 45/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2015, č. j. 29 Co 330/2015-787, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 6. 8. 2015, č. j. 26 C 45/2007-763, ve výroku I. nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a ve výroku II. zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dospěl totiž k závěru, že žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. ani pro ustanovení zástupce dle §30 odst. 1 o. s. ř.
K odvolání žalobkyně přezkoumal zmíněné rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je usnesením ze dne 4. 11. 2015, č. j. 29 Co 330/2015-787, potvrdil. Zcela se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a zdůraznil, že žalobkyně je jedinou vlastnicí rodinného domu s pozemky a spoluvlastnicí další nemovitosti, vedle funkce správkyně dědictví po svém zemřelém synovi pak působí jako předsedkyně představenstva společnosti XIO.CZ, a.s., jejíž akcie jsou součástí dědictví. Dále přihlédl k tomu, že žalobkyně jako iniciátorka soudních řízení u různých soudů se těchto aktivně účastní bez ohledu na skutečnost, zda je či není zastoupena advokátem, a zjevně má schopnosti a síly, které by mohla, i jako starobní důchodkyně, využít k eventuálnímu výkonu drobné výdělečné činnosti. Souhlasil tak s názorem obvodního soudu, že v dané situaci jí nelze přiznat ani částečné osvobození od placení soudních poplatků a ustanovit právního zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení městského soudu, jakož i usnesení soudu obvodního podala žalobkyně dovolání, v němž vyjádřila svůj nesouhlas s neustanovením právního zástupce a nepřiznáním osvobození od placení soudních poplatků. Vzhledem k jejím celkovým poměrům nelze setrvávat na poplatkové povinnosti, přičemž skutečnost, že ve svém prohlášení uvedla, že je vlastnicí nemovitostí, není sama o sobě dostatečným podkladem pro závěr o schopnosti uhradit soudní poplatek. Nemovitosti vlastněné dovolatelkou totiž plní funkci nezbytného rodinného bydlení či rekreace, a nelze po ní žádat, aby je zpeněžila či zastavila za účelem zaplacení soudního poplatku. Neustanovení právního zástupce tak považuje za zmatečnost dle §229 odst. 1 písm. c) a g) a odst. 3 o. s. ř. Dovolatelka také požádala o osvobození od placení soudních poplatků z dovolání a ustanovení advokáta pro sepsání dovolání i vznesla námitku podjatosti vůči soudkyni odvolacího soudu JUDr. Daně Slavíkové a soudkyni obvodního soudu Mgr. Beatrici Keményové.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) nejdříve zabýval splněním podmínek dovolacího řízení.
Dle §138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. ustanoví předseda senátu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li sama právnické vzdělání) byla v řízení před Nejvyšším soudem zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání sepsáno [srov. §241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 o. s. ř.]. Povinné zastoupení dovolatele je zvláštní podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možné ve věci rozhodnout (vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje). Nejvyšší soud ve smyslu §104 odst. 2 o. s. ř. proto usnesením ze dne 16. 8. 2017, č. j. 28 Cdo 1127/2017-966, vyzval žalobkyni, aby si ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů, uvedené doložila plnou mocí a ve stejné lhůtě předložila jím sepsané dovolání. Současně ji poučil o eventuálním zastavení dovolacího řízení, nebude-li řečená podmínka splněna.
Stran otázky, zda jsou dány předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání, lze připomenout ustálenou rozhodovací praxi, jež dovozuje možnost Nejvyššího soudu zhodnotit naznačené přímo jako soud dovolací. Aby tak bylo předejito postupu, jenž by v důsledku opakovaného posuzování daného aspektu mohl vést k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení, přistoupil Nejvyšší soud bezprostředně k posouzení nastíněné otázky (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2044/2017, ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 995/2015, či ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1320/2016, a dále pak v nich odkazovaná usnesení téhož soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015). V nyní řešeném případě ovšem neshledal, že by na straně žalobkyně byly dány okolnosti vyžadující, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud po pozorném a pečlivém uvážení všech rozhodných skutečností, především s přihlédnutím k ve spise založeným prohlášením žalobkyně o jejích majetkových poměrech, sdílí názor soudů nižších stupňů, dle nichž není možno dospět k závěru, že by dovolatelka byla nemajetnou osobou odkázanou pouze na příjem ze starobního důchodu, protože vlastní nemovitosti, jež nelze pokládat za nezbytné pro uspokojení její bytové potřeby, či automobil, přičemž nemá žádné zákonné vyživovací povinnosti. Již proto nelze uzavřít, že by u ní byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., což se v důsledku projeví právě v rozhodnutí o ustanovení právního zástupce.
Vzhledem k absenci povinného zastoupení dovolatelky, jež si ani na výzvu Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 16. 8. 2017, č. j. 28 Cdo 1127/2017-966, obsahující současně poučení o následcích neodstranění nedostatku povinného zastoupení nezvolila pro dovolací řízení zástupce, pouze dovolacímu soudu dopisem ze dne 21. 8. 2017 sdělila, že se obrátila na Českou advokátní komoru se žádostí o ustanovení advokáta, a proto žádá o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení nebo ustanovení jí právního zástupce Nejvyšším soudem, k celkové délce dovolacího řízení, po niž si žalobkyně zástupce nezvolila, a s ohledem na shora odůvodněný závěr Nejvyššího soudu o neopodstatněnosti ustanovení právního zástupce žalobkyni z řad advokátů, nelze než dovolací řízení podle §104 odst. 2 ve spojení s §241b odst. 2 o. s. ř. zastavit (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4325/2015, či ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3212/2016).
Nadbytečným se pak jeví rozhodovat o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. V tomto směru lze poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu, jež se ustálila v závěru, že směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (případně ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), se soudní poplatek z takového podání neplatí (srovnej zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014).
Žalobkyně v dovolání uvádí, že jím napadá i rozhodnutí soudu prvního stupně, ovšem z jeho obsahu je patrné, že brojí výhradně proti závěrům uvedeným v usnesení odvolacího soudu, a proto se dovolací soud podáním směřujícím proti usnesení obvodního soudu dále nezabýval, nehledě k tomu, že funkční příslušnost Nejvyššího soudu k projednání dovolání v této části není dána (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 135/2001, nebo ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003).
Pro úplnost je třeba ještě uvést, že námitky dovolatelky založené na kritice správnosti skutkových zjištění odvolacího soudu o jejích majetkových poměrech i námitky, že řízení je postiženo konkrétními vadami, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (námitka podjatosti), nemohou obstát proto, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013) může být pouze nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.); ke zmatečnostem jakož i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, přihlédne dovolací soud pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. §242 odst. 3, větu druhou, o. s. ř. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2761/2014).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 10. 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu