ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.407.2016.1
sp. zn. 28 Nd 407/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla ve věci řízení po zůstaviteli Ing. D. P. , za účasti 1. M. P. , a 2. T. P. , zastoupeného účastnicí 1., vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 25 D 1200/2015, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 25 D 1200/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně.
Odůvodnění:
Okresní soud v Semilech usnesením ze dne 23. 12. 2015, č. j. 25 D 1200/2015-3, zahájil řízení o pozůstalosti po zemřelém Ing. D. P. a provedením úkonů v řízení pověřil Mgr. Karla Uhlíře, notáře v S.
Dcera pozůstalého M. P. požádala při jednání u notáře zachyceném v protokolu ze dne 24. 10. 2016 (č. l. 139) o delegaci dědického spisu k Okresnímu soudu ve Vsetíně z důvodu vhodnosti, neboť má v jeho obvodu své trvalé bydliště stejně jako její bratr, jehož v řízení na základě plné moci (č. l. 137) zastupuje a který se zdržuje na S.
Podle ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), jsou pro řízení v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.
Podle ustanovení §98 odst. 1 z. ř. s. je pro řízení o pozůstalosti místně příslušný soud, v jehož obvodu
a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,
b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),
d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. Dle ustanovení §12 odst. 3, věty první, o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3, věty druhé, o. s. ř. pak mají účastníci právo se k uvedenému postupu vyjádřit, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Nejvyšší soud jako nejblíže společně nadřízený příslušnému a navrhovanému soudu žádost projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k přikázání věci jinému soudu.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 32 Nd 427/2014, či ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 21 Nd 153/2016). Při vědomí významu zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jako garance nezávislosti soudní moci je přitom třeba podmínky delegace věci jinému soudu vždy vykládat restriktivně (srovnej mimo jiné usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 469/14, či jeho nález ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
V nyní projednávaném případě ovšem nelze usuzovat na splnění podmínek pro zmíněný mimořádný postup, jelikož jediný navrhovatelkou uváděný důvod – její bydliště – bez dalšího nepředstavuje okolnost, jež by zaručila hospodárnější, rychlejší, spolehlivější či důkladnější projednání věci Okresním soudem ve Vsetíně oproti jejímu rozhodnutí místně příslušným soudem, pokud navíc Nejvyšší soud uvážil, že primárním a právním předpisem upřednostňovaným hlediskem určení místní příslušnosti je zde trvalý pobyt, popřípadě poslední bydliště zůstavitele (srov. shora citované ustanovení §98 odst. 1 z. ř. s.). Rovněž lze poukázat na skutečnost, že ani jediný dosud zjištěný majetek zůstavitele (ve spise specifikované nemovitosti), jenž by ve spojení s dalšími okolnostmi mohl být eventuálně s to delegaci ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. odůvodnit (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 29 Nd 396/2015), se v obvodu navrhovaného soudu nenachází.
Nejvyšší soud proto s ohledem na předestřené důvody návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vsetíně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. března 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu