ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.421.2017.1
sp. zn. 28 Nd 421/2017-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, IČ 257 88 001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Na Florenci 2116/15, proti povinnému V. T. N. , pro 31.635,78 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 825/2017, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 825/2017, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, podal dne 4. 8. 2017 u Okresního soudu v Ústí nad Labem žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 31.635,78 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného příkazu Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast ze dne 1. 3. 2017, č. j. ČTÚ-80 124/2016-635/III. vyř. - JiP, jakož i nákladů exekuce.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6. 10. 2017, č. j. 73 EXE 825/2017-24, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněné proti tomuto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že povinný je fyzickou osobou, která nemá místo svého trvalého pobytu na území České republiky, ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a že dle sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, pracoviště Ústí nad Labem, ze dne 24. 8. 2017 byl pobyt povinného na území ČR podle druhu pobytu cizince ukončen dne 6. 10. 2015. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce, exekuční soud proto existenci majetku povinného nezjišťoval. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a na ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2017
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu