ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.69.2015.1
sp. zn. 28 Nd 69/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miloše Póla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobkyně Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG , se sídlem ve Vídni, Graben 21, Rakouská republika, zastoupené JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 142a, proti žalovaným 1) T. H., a 2) J. K., o návrhu na soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 14/2015, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 14/2015 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 21. 1. 2015 u Okresního soudu v Břeclavi se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí nařizujícího soudní prodej zástavy (nemovitostí ve vlastnictví žalovaných blíže specifikovaných v žalobě) k uspokojení pohledávky žalobkyně jako zástavní věřitelky.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 27. 1. 2015, č. j. 10 C 14/2015-54, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci uvedeného usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Uvedl, že žalobkyně coby zahraniční obchodní společnost se sídlem v Rakouské republice nemá v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení §85 odst. 3 o. s. ř., a tudíž nelze určit místní příslušnost soudu podle ustanovení §4 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §2 písm. n) z. ř. s. tento zákon upravuje rovněž řízení o soudním prodeji zástavy.
Podle §4 odst. 1 z. ř. s. je pro řízení příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle §85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle ustanovení §86 odst. 3 o. s. ř. lze proti zahraniční osobě podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
Místně příslušným pro řízení o soudním prodeji zástavy je podle §4 odst. 1 z. ř. s. (ve znění účinném do 30. 4. 2015; viz Část třetí, čl. IV zákona č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rektifikace soukromého práva) obecný soud žalobkyně, v jejímž zájmu se řízení koná (v jejímž zájmu je nařízení soudního prodeje zástavy, ze kterého má být uspokojena pohledávka žalobkyně proti žalovaným). Z obsahu spisu je patrné, že žalobkyně nemá v České republice sídlo; soudu se nepodařilo zjistit, že by žalobkyně v České republice měla závod nebo organizační složku závodu. Obecný soud žalobkyně podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu tedy nelze zjistit a podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí.
Z důvodů popsaných shora Nejvyšší soud přistoupil k určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení §6 o. s. ř. určil Nejvyšší soud místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci Okresní soud v Břeclavi, u nějž bylo řízení zahájeno, přičemž v obvodu tohoto soudu se navíc nacházejí nemovitosti, jejichž soudní prodej má být nařízen a taktéž se zde podle obsahu spisu nachází bydliště žalovaných. Právě zvolený postup je navíc souladný s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (k tomu srov. usnesení ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Nd 222/2014) a odpovídá nejen rozumnému uspořádání věcí ale nakonec i současné právní úpravě vyjádřené (s účinností od 1. 5. 2015) v ustanovení §353a odst. 2 z. ř. s.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2017
Mgr. Miloš Pól
předseda senátu