ECLI:CZ:NS:2017:28.ND.81.2017.1
sp. zn. 28 Nd 81/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce Mgr. Ing. L. V., P., adresa pro doručování Č. B., zastoupeného opatrovnicí pro řízení JUDr. Milenou Kudějovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova 309/12, proti žalované: Jihočeská masna, s.r.o., IČ: 25161814, se sídlem v Českých Budějovicích, Pražská 530, zastoupené JUDr. Jiřím Pánkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, o žalobě na obnovu řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu a nájemní smlouvy, vedené k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2013, č. j. 9 C 121/2006-289, u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 8 Co 633/2014, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 8 Co 633/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně – pobočka v Jihlavě.
Odůvodnění:
Žalobce svým odvoláním brojí proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2013, č. j. 9 C 121/2006-289, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na obnovu řízení směřující vůči pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2007, č. j. 8 Co 1571/2007-80 (výrok I.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II.).
Podáními ze dne 31. 8. 2014 a 4. 1. 2016 žalobce namítl podjatost soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích pověřených rozvrhem práce odvolání žalobce projednat a rozhodnout o něm (k vznesené námitce podjatosti Vrchní soud v Praze usneseními ze dne 5. 10. 2016, č. j. Nco 82/2016-409, a ze dne 30. 1. 2017, č. j. Nco 13/2017-457, opakovaně rozhodl, že jmenovaní soudci z projednání a rozhodnutí věci vyloučeni nejsou) a navrhl, aby věc případně byla z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) přikázána Krajskému soudu v Brně – pobočka v Jihlavě. Poukazoval přitom na okolnost, že má v obvodu tohoto soudu evidováno své trvalé bydliště, a vytýkal průtahy řízení probíhajícího před Okresním a Krajským soudem v Českých Budějovicích.
Žalovaná se k návrhu žalobce na přikázání věci jinému odvolacímu soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (srov. §12 odst. 3 věty první o. s. ř.), shledal, že důvody k přikázání věci jinému odvolacímu soudu dány nejsou.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Není však vyloučeno přihlédnout též např. k mimořádným poměrům účastníků řízení. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
O takový případ, odůvodňující přikázání věci jinému odvolacímu soudu, v posuzované věci nejde. Soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích pověření rozvrhem práce věc projednat a rozhodnout (jejichž nepodjatost byla opakovaně deklarována nadřízeným soudem) jsou s obsahem spisu již seznámeni (usnesením ze dne 21. 11. 2016, č. j. 8 Co 633/2014-421, rozhodovali kupř. o návrhu žalobcovy opatrovnice na zproštění funkce) a k projednání žalobcova odvolání již nařídili soudní jednání (jež bylo následně odročeno za účelem projednání žalobcem vznesené námitky podjatosti a jeho návrhu na delegaci vhodnou). Není tudíž žádného důvodu předpokládat, že by u Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě mohlo být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. V situaci, kdy s přikázáním věci nevyjadřuje souhlas žalovaná, jež má, stejně jako její zástupce sídlo v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích, pak sama okolnost, že žalobce má trvalé bydliště evidováno v obvodu Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě, zjevně nezakládá existenci mimořádných poměrů odůvodňujících výjimečné prolomení zásady, dle níž má být věc projednána místně a věcně příslušným soudem obsazeným zákonnými soudci.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu nevyhověl (§12 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu