ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.171.2016.1
MSPH 96 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 171/2016-A-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka CE Media s. r. o. , se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Klimentská 1746/52, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 03286592, zastoupeného JUDr. Michalem Brychtou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 785/2016, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ T SERVIS s. r. o. , se sídlem v Psárech – Dolních Jirčanech, Jesenická 816, PSČ 252 44, identifikační číslo osoby 26702070, zastoupeného JUDr. Viktorem Rossmannem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 1464/6, PSČ 110 00, 2/ VEXTOR CAPITAL s. r. o. , se sídlem v Brně, náměstí Svobody 93/22, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 01659839, a 3/ MgA. I. P. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Ostrouchovem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, PSČ 110 00, o dovolání třetí insolvenční navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2016, č. j. MSPH 96 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. března 2016, č. j. MSPH 96 INS XY, rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu ze dne 14. ledna 2016, jímž se (tehdy jediný) insolvenční navrhovatel T SERVIS s. r. o. (dále jen „první insolvenční navrhovatel“) domáhal zjištění úpadku dlužníka CE Media s. r. o., tak, že insolvenční řízení zastavil (bod I. výroku), rozhodl o vrácení části uhrazeného soudního poplatku prvnímu insolvenčnímu navrhovateli a o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku).
Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že:
1/ Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 14. ledna 2016 návrhem prvního insolvenčního navrhovatele.
2/ Podáním ze dne 14. března 2016 (A-11), doručeným soudu téhož dne, vzal první insolvenční navrhovatel svůj návrh zpět.
3/ Usnesením ze dne 16. března 2016, č. j. MSPH 96 INS XY, insolvenční soud insolvenční řízení zastavil.
4/ Návrhem (A-14) doručeným insolvenčnímu soudu dne 18. března 2016 přistoupila do insolvenčního řízení společnost Pavleye Artist Management And Production s. r. o. (dále jen „společnost P“).
5/ Společnost P postoupila svou pohledávku uplatňovanou v insolvenčním řízení na společnost VEXTOR CAPITAL s. r. o. (dále jen „druhý insolvenční navrhovatel“). Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 9. května 2016 (P3-3) navrhla společnost P, aby soud rozhodl o procesním nástupnictví tak, že na jeho místo nastupuje druhý insolvenční navrhovatel.
6/ Návrhem (A-26) doručeným insolvenčnímu soudu dne 12. května 2016 přistoupila do insolvenčního řízení MgA. I. P. (dále jen „třetí insolvenční navrhovatelka“). Zároveň s tímto návrhem podala odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2016, č. j. MSPH 96 INS XY, kterým bylo insolvenční řízení zastaveno.
7/ Insolvenční soud usnesením ze dne 14. června 2016, č. j. MSPH 96 INS XY, rozhodl, že do insolvenčního řízení vstupuje místo společnosti P druhý insolvenční navrhovatel.
K odvolání třetí insolvenční navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. března 2016, č. j. MSPH 96 INS XY.
Odvolací soud dospěl k závěru, že třetí insolvenční navrhovatelka „netvrdila v odvolání žádné skutečnosti svědčící o nesprávnosti napadeného usnesení a pouze namítala své přistoupení k insolvenčnímu návrhu“. Odvolací soud proto měl rozhodnutí insolvenčního soudu za věcně správné, neboť třetí insolvenční navrhovatelka nezpochybnila zpětvzetí insolvenčního návrhu prvním insolvenčním navrhovatelem a k samotnému přistoupení k insolvenčnímu návrhu pak nelze přihlížet [§146 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. června 2017 – dále jen „insolvenční zákon“].
Proti usnesení odvolacího soudu podala třetí insolvenční navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním předestřené otázky (výkladu §107 odst. 3 insolvenčního zákona v rozhodném znění) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
V usnesení ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 20/2012, uveřejněném pod číslem 98/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 98/2012“), jakož i v usnesení ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 21/2012, uveřejněném pod číslem 99/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dovodil, že považuje-li se „další insolvenční návrh“ (v intencích §107 odst. 1 věty první insolvenčního zákona) za „přistoupení k řízení“ o původním insolvenčním návrhu, nelze s ním dále zacházet jako se samostatným insolvenčním návrhem; jde o podání, které nemá (nevyvolává) účinky zahájení insolvenčního řízení. To mimo jiné znamená, že dnem, kdy došel insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, „další insolvenční návrh“, nedošlo k zahájení nového samostatného insolvenčního řízení, že pro takového dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení, do něhož tímto způsobem přistoupil (§107 odst. 2 insolvenčního zákona), a že při posuzování právních vztahů mezi účastníky insolvenčního řízení nemůže insolvenční soud vycházet z toho, že by se další insolvenční navrhovatel (samostatně, svým insolvenčním návrhem) vůbec něčeho domáhal.
V důvodech R 98/2012 Nejvyšší soud rovněž vysvětlil, že pro další insolvenční návrh, který došel insolvenčnímu soudu poté, co původní insolvenční návrh odmítl pro vady (§142 písm. a/ insolvenčního zákona), případně poté, co řízení o původním insolvenčním návrhu zastavil pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí původního insolvenčního návrhu (§142 písm. b/ insolvenčního zákona), eventuálně poté, co zamítl původní insolvenční návrh (§142 písm. c/ a d/ insolvenčního zákona), se prosadí úprava obsažená v §107 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona s omezeními plynoucími z §107 odst. 3 insolvenčního zákona (z pravidla obsaženého v §107 odst. 2 insolvenčního zákona v takovém případě plyne, že námitky, které nemůže v odvolacím řízení uplatnit původní insolvenční navrhovatel, nenáleží ani dalšímu insolvenčnímu navrhovateli).
Jinými slovy řečeno, jestliže po rozhodnutí o zastavení řízení (§130 odst. 1 insolvenčního zákona) pro zpětvzetí insolvenčního návrhu (§129 insolvenčního zákona) do insolvenčního řízení přistoupí podle §107 insolvenčního zákona nový insolvenční navrhovatel a podá proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zastavení řízení odvolání, pak musí přijmout stav (bez dalšího pro něj platí) řízení v době jeho přistoupení, což mimo jiné znamená, že odvoláním může brojit (pouze) proti tomu, že v době, kdy bylo insolvenční řízení zastaveno, nebyly pro toto zastavení splněny podmínky (např. proto, že zde zpětvzetí návrhu nebylo). Postup podle §130 odst. 2 insolvenčního zákona je možný pouze za předpokladu, že k přistoupení podle §107 insolvenčního zákona dojde do vydání rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu (jiným insolvenčním navrhovatelem).
Pro úplnost zbývá dodat, že ačkoliv toto insolvenční řízení vůči dlužníku bylo zastaveno, úpadek dlužníka byl zjištěn v následně zahájeném insolvenčním řízení usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2017, č. j. MSPH 96 INS XY, jímž byl současně prohlášen konkurs na majetek dlužníka.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání třetí insolvenční navrhovatelky bylo odmítnuto a dlužníku podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., části prvním článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. prosince 2017
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu