ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.33.2015.1
KSLB 76 INS 24005/2011
sp. zn. 29 NSČR 33/2015
sp. zn. 29 NSČR 34/2015
sp. zn. 29 NSČR 35/2015-A-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v insolvenční věci dlužníka HOTEL BORNÝ – F, s. r. o. , se sídlem ve Starých Splavech 0249, PSČ 471 63, identifikační číslo osoby 63992361, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS 24005/2011, o insolvenčním návrhu dlužníka a věřitele ČESKÉ KONKURSNÍ, spol. s r. o. , se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 3/3, PSČ 405 02, identifikační číslo osoby 62738879, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci , se sídlem v Liberci, Pelhřimovská 541/16, PSČ 460 79, o dovolání dlužníka proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. KSLB 76 INS 35418/2013, 1 VSPH 375/2014-A-35, ze dne 5. června 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 3 VSPH 796/2014-A-64, a ze dne 11. prosince 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 1 VSPH 2053/2014-A-83, takto:
I. Věci vedené u Nejvyššího soudu pod senátními značkami 29 NSČR 33/2015, 29 NSČR 34/2015 a 29 NSČR 35/2015 se spojují ke společnému řízení.
II. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. KSLB 76 INS 35418/2013, 1 VSPH 375/2014-A-35, se zastavuje .
III. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 3 VSPH 796/2014-A-64, se zastavuje .
IV. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 1 VSPH 2053/2014-A-83, se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 20. ledna 2014, č. j. KSLB 76 INS 35418/2013-A-10, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) zrušil usnesení ze dne 11. prosince 2013, č. j. KSLB 76 INS 35418/2013-A-5, kterým zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka ze dne 9. prosince 2013 pro překážku věci zahájené (§83 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. května 2014, č. j. KSLB 76 INS 35418/2013, 1 VSPH 375/2014-A-35, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 20. ledna 2014 jako věcně správné. Přitom uvedl, že insolvenční soud postupoval správně, jestliže usnesení ze dne 11. prosince 2013, vydané vyšší soudní úřednicí, zrušil, neboť insolvenční návrh dlužníka bylo namístě posoudit podle ustanovení §107 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), jako přistoupení k již (věřitelským návrhem) zahájenému insolvenčnímu řízení (vedenému insolvenčním soudem pod sp. zn. KSLB 76 INS 24005/2011).
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. května 2014 podal dlužník dovolání.
Usnesením ze dne 26. března 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011-A-57, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku), prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku), ustanovil insolvenčního správce (bod III. výroku), určil, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu (bod IV. výroku), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců (s poučením o následcích zmeškání lhůty) [bod V. výroku], vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníku, aby napříště neposkytovaly plnění dlužníku, ale insolvenčnímu správci (bod VI. výroku), vyzval věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva k majetku dlužníka uplatňují (bod VII. výroku), vyzval věřitele, kteří hodlají popřít pravost, výši a pořadí pohledávky jiného věřitele, aby tak učinili v určené lhůtě na příslušném formuláři (bod VIII. výroku), nařídil přezkumné jednání (bod IX. výroku) a předvolal k němu dlužníka a insolvenčního správce (bod X. výroku), svolal schůzi věřitelů (bod XI. výroku), uložil dlužníku, aby do 15 dnů sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků (bod XII. výroku) a uložil insolvenčnímu správci, aby nejpozději 15 dnů před termínem konání přezkumného jednání předložil zpracovaný seznam přihlášených pohledávek (bod XIII. výroku).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. června 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 3 VSPH 796/2014-A-64, zrušil – odkazuje na ustanovení §219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. – usnesení insolvenčního soudu ze dne 26. března 2014 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 5. června 2014 podal dlužník dovolání.
Usnesením ze dne 4. září 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011-A-68, insolvenční soud nevyhověl žádosti dlužníka o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2014 a 5. června 2014 (bod I. výroku) a zamítl žádost dlužníka o přiznání osvobození od soudních poplatků (bod II. výroku).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. prosince 2014, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 1 VSPH 2053/2014-A-83, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 4. září 2014, maje (ve shodě s insolvenčním soudem) za to, že dlužník jednak neprokázal věrohodným způsobem své majetkové poměry, jež jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, jednak podání dovolání proti oběma rozhodnutím je třeba (v poměrech dané věci) považovat za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Také toto rozhodnutí odvolacího soudu napadl dlužník dovoláním.
Vzhledem k tomu, že všechna dovolání se týkají téže insolvenční věci (stejného dlužníka) a skutkově spolu souvisí, Nejvyšší soud dovolací řízení spojil ke společnému řízení (§243b a §112 odst. 1 o. s. ř.).
Pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle §7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
S přihlédnutím k době vydání napadených rozhodnutí je pak pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud řízení o dovolání proti shora označeným rozhodnutím odvolacího soudu zastavil podle §243b a §104 odst. 1 o. s. ř.
V době po vydání napadených rozhodnutí odvolacího soudu totiž insolvenční soud usnesením ze dne 22. května 2015, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011-A-120, (opětovně) o insolvenčním návrhu věřitele a dlužníka rozhodl tak, že (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku). Rozhodnutí insolvenčního soudu nabylo právní moci dne 10. června 2015 (řízení o odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 22. května 2015 Vrchní soud v Praze zastavil usnesením ze dne 4. srpna 2015, č. j. KSLB 76 INS 24005/2011, 1 VSPH 1262/2015-A-141).
Za popsaného stavu se opravné prostředky (dovolání) dlužníka podané proti shora označeným rozhodnutím odvolacího soudu staly bezpředmětnými v důsledku okolností nastalých po vydání napadených rozhodnutí (srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2016, sp. zn. 25 Cdo 4933, 4954/2014). V takovém případě nejsou předpoklady pro meritorní projednání dovolání, jelikož případná nesprávnost napadených rozhodnutí pozbývá vzhledem k dodatečně nastalým okolnostem na významu (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2017
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu