ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1078.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 1078/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce V. Č., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 634 823,49 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 42/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2016, č. j. 21 Co 86/2016-44, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14. 1. 2016, č. j. 19 C 42/2015-31, zamítl žalobu na zaplacení částky 634 823,49 Kč s příslušenstvím (výrok I) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku výrokem I rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé I potvrdil, ve výroku o nákladech řízení II jej změnil tak, že výše nákladů žalované činí 300 Kč, jinak jej potvrdil. Výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání ze dne 28. 6. 2016 (č. l. 47), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce v dovolání uvedl, že „je mu známá podmínka povinného právního zastoupení advokátem. Tuto podmínku však dovolatel splnit nemůže, neboť nemá k tomuto finanční prostředky.“
Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 7. 2016, č. j. 19 C 42/2015-50, které bylo žalobci doručeno dne 9. 8. 2016, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jím zvolený zástupce (advokát) ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení nahradil nebo doplnil žalobcem podané dovolání vlastním podáním, příp. aby v téže lhůtě soudu sdělil, že se s dovoláním podaným žalobcem ztotožňuje. Současně žalobce poučil, že nebude-li v poskytnuté lhůtě předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání či podání, ve kterém advokát prohlásí, že se s dovoláním sepsaným žalobcem ztotožňuje, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Dále soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 1. 2017, č. j. 19 C 42/2015-55, které bylo žalobci doručeno dne 31. 1. 2017, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu, a současně žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Soud prvního stupně žalobce v rámci tohoto usnesení upozornil mimo jiné i na skutečnost, že může před uplynutím stanovené lhůty požádat soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání.
Žalobce na výše uvedené výzvy nijak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvy a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 20. března 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu