ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2296.2016.5
sp. zn. 30 Cdo 2296/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobců a) J. Š. , b) Ing. G. Š., c) L. Š. , (žalobci b/ a c/ jako právní nástupci původních žalobců K. Š., zemřelé dne 13. prosince 2013, a Ing. G. Š., zemřelého dne 13. září 2013), zastoupených JUDr. Alanem Vitoušem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 23, a d) A. Š. , zastoupené JUDr. Ivem Palkoskou, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 24/1504, proti žalovanému OK REST a. s. , se sídlem Bohunická 519/24, Horní Heršpice, 619 00 Brno, identifikační číslo osoby 601 93 344, zastoupenému JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Revoluční 3, o zaplacení 3.841.838,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 767.956,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 8 C 486/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2008, č. j. 29 Co 294/2008-224, takto:
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. října 2016, č. j. 30 Cdo 2296/2016-574, ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne 23. listopadu 2016, č. j. 30 Cdo 2296/2016-580, a ze dne 1. února 2017, č. j. 30 Cdo 2296/2016-593, se doplňuje tak, že se současně zrušují nákladové výroky II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2015, č. j. 29 Co 450/2009-512, a i v tomto rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) rozsudkem ze dne 26. října 2016, č. j. 30 Cdo 2296/2016-574, ve znění opravných usnesení téhož soudu ze dne 23. listopadu 2016, č. j. 30 Cdo 2296/2016-580, a ze dne 1. února 2017, č. j. 30 Cdo 2296/2016-593, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2008, č. j. 29 Co 294/2008-224, v části jeho výroku II., kterým byl ve výroku III. potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. ledna 2008, č. j. 8 C 486/2006-183 (jímž byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobcům částku 3.841.838,- Kč s 2 % úrokem z prodlení ročně od 1. března 2006 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku), a věc v tomto rozsahu vrátil Městskému soudu k dalšímu řízení.
Při rozhodování o věci samé Nejvyšší soud však opomenul zrušit též nákladové výroky II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2015, č. j. 450/2009-512, které jsou na zrušeném meritorním výroku rozsudku odvolacího soudu závislé. Jinými slovy řečeno, vzhledem k existenci shora vydaného kasačního rozhodnutí dovolacího soudu uvedené nákladové výroky druhého rozhodnutí odvolacího soudu v důsledku své akcesority ke zrušené meritorní části prvně označeného rozsudku odvolacího soudu nemohou samostatně obstát a musejí být zrušeny, aby odvolací soud v dalším řízení mohl rozhodnout (o celkových) nákladech řízení v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.
Za této popsané procesní situace proto dovolacímu soudu nezbylo, než za užití §243e odst. 2 věty třetí o. s. ř. přistoupit k vydání tohoto doplňujícího usnesení v rozsahu, jak se podává z výrokové znělky shora.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu