ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.251.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 251/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. S. , zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Karlovo náměstí 28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 240 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 178/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2016, č. j. 15 Co 454/2016-242, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 7. 2016, č. j. 22 C 178/2013-217, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce v této věci k ochraně jeho zájmů v dovolacím řízení.
Odvolací soud vyšel z následujících skutkových zjištění soudu prvního stupně. Žalobce je svobodný, žije sám v domácnosti, nejsou na něm finančně závislé jiné osoby ani žalobce není na žádných jiných osobách finanční závislý. Žalobce není zaměstnán, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 8. 4. 2014, pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 6 870 Kč měsíčně. Žádné podnikání dlouhodobě neprovozuje, je jednatelem v obchodní společnosti Amon Re s.r.o. Nevlastní nic cenného, má dluh vůči Intrum Justitia Czech, s.r.o. ve výši 13 249,10 Kč a 38 717 Kč a vůči Bohemia Factoring a.s. ve výši 20 441,37 Kč s příslušenstvím, vůči Ab 5 B.V 32 620 Kč a vůči Anacreon a.s. cca 180 000 Kč, je proti němu vedeno exekuční řízení, jsou mu prováděny srážky z důchodu. Nájemné platí ve výši 3 091 Kč měsíčně.
Po právní stránce se odvolací soud ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně a uvedl, že žalobce žádné zvlášť závažné důvody pro plné osvobození od soudních poplatků nejen netvrdí, ale ani neprokazuje. Neuvádí, proč nepracuje alespoň na částečný úvazek, pokud je v nepříznivé finanční situaci. Je jednatelem nefunkční obchodní společnosti, nemajetný a vykazuje dluhy, na které je vedeno exekuční řízení. Náklady svého právního zástupce hradí opožděným splátkovým režimem. Všechny tyto skutečnosti ve svém souhrnu nevytváří předpoklady zvlášť závažných důvodů pro přiznání plného osvobození od soudních poplatků. Není proto důvodu, aby byl žalobce pro dovolací řízení zvýhodněn oproti ostatním účastníkům, kteří své právní zastoupení hradit musí. Ani vedení exekuce pro nesplnění vykonatelného exekučního titulu nelze přičíst ku prospěchu žalobce a není důvodem pro přenášení jeho poplatkové povinnosti na stát.
Usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel uvádí otázku, zda soud může zamítnout žádost o ustanovení zástupce, resp. o osvobození od soudních poplatků, na základě zjištění, že žadatel je evidován jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti, aniž by soud ověřil, zda tato obchodní společnost skutečně vykonává podnikatelskou činnost a jaký příjem z tohoto podnikání žadatel má. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že odvolací soud se odchýlil od závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 7 As 40/2004, uveřejněného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 581/2005, dle nějž „soud nemůže zamítnout žádost o osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. jen na základě zjištění, že stěžovatelka i její manžel jsou evidováni v registru ekonomických subjektů a v registru živnostenského podnikání, aniž by ověřil, zda tuto činnost skutečně vykonávají a jaký příjem z ní mají. Z pouhého zjištění, že stěžovatelka je zapsaná v uvedených registrech, nelze činit žádné závěry o její materiální situaci.“ Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že vymezení přípustnosti dovolání z důvodu, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího, může být způsobilým ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání patrno, o kterou právní otázku hmotného práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky hmotného práva odvolacím soudem odchyluje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel poukazuje pouze na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Z dovolání tak není patrné, od jaké ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jenž je soudem dovolacím, se měl odvolací soud odchýlit. Nadto z odůvodnění rozhodnutí obou stupňů je zřejmé, že se soudy neodchýlily ani od dovolatelem namítaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Soudy obou stupňů neodůvodnily svůj závěr pouze tím, že dovolatel je jednatelem obchodní společnosti, ale zabývaly se komplexně jeho poměry, přičemž vycházely rovněž ze zjištění, že daná obchodní společnost je nefunkční.
Jelikož dovolací soud neshledal dovolání přípustným, nezabýval se vadami řízení (srov. §242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 3. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu