ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3071.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 3071/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce F. F., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 925 480 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 257/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2015, č. j. 39 Co 397/2015-68, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 10. 2015, č. j. 22 C 257/2015-58, odmítl žalobu doručenou soudu dne 22. 9. 2015 (výrok I), neustanovil žalobci právního zástupce (výrok II) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném usnesení ze dne 22. 12. 2015, č. j. 39 Co 397/2015-68, výrokem I usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 39 Co 397/2015-68), podal žalobce dovolání ze dne 15. 1. 2016 (č. l. 71), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce současně v dovolání požádal o ustanovení zástupce (advokáta).
Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 1. 2016, č. j. 22 C 257/2015-75, které bylo žalobci doručeno dne 3. 2. 2016, a usnesením ze dne 25. 4. 2016, č. j. 22 C 257/2015-95, které bylo žalobci doručeno dne 11. 5. 2016, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 39 Co 397/2015-68), a současně žalobce poučil, že nebude-li do deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na uvedenou výzvu (č. j. 22 C 257/2015-75) reagoval podáním ze dne 4. 2. 2016 (č. l. 76) označeným jako dovolání, ve kterém opět požádal o ustanovení zástupce (advokáta).
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 17. 2. 2016, č. j. 22 C 257/2015-79, tak, že zamítl žádost žalobce o ustanovení právního zástupce. Odvolací soud usnesením ze dne 7. 4. 2016, č. j. 39 Co 104/2016-91, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (č. j. 39 Co 104/2016-91) podal žalobce dovolání ze dne 13. 5. 2016 (č. l. 96), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce současně v dovolání požádal o ustanovení zástupce (advokáta).
Usnesením ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 C 257/2015-101, které bylo žalobci doručeno dne 6. 6. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu (č. j. 39 Co 104/2016-91), a současně žalobce poučil, že nebude-li do patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na výše uvedenou výzvu (č. j. 22 C 257/2015-101) reagoval podáním ze dne 12. 6. 2016 (č. l. 102), ve kterém opět požádal o ustanovení zástupce (advokáta).
K žalobcem podanému dovolání (proti usnesení odvolacího soudu č. j. 39 Co 104/2016-91) Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 13. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3072/2016).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 13. února 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu