ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3271.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3271/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Novosadem v právní věci žalobce F. F. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 250 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 55/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, č. j. 39 Co 7/2015-151, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 25. 11. 2014, č. j. 11 C 55/2014-143, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 3. 3. 2015, č. j. 39 Co 7/2015-151, byla odmítnuta žaloba, rozhodnuto o nákladech řízení a zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Proti označenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání a zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Tato žalobcova žádost byla pravomocně zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 6. 2015, č. j. 11 C 55/2014-157, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015, č. j. 39 Co 247/2015-165. Proti naposledy zmíněnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015 podal žalobce dovolání a opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 30 Cdo 5632/2015-181, bylo dovolací řízení zastaveno.
Soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 27. 6. 2016, č. j. 11 C 55/2014-183, žalobce, aby si pro dovolání proti shora zmíněnému usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2015 zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které bylo pro nepřípustnost odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 295/2016-194.
Na základě zmíněné výzvy soudu prvního stupně ze dne 27. 6. 2016 žalobce opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Řízení o této žádosti Obvodní soud pro Prahu 2 zastavil usnesením ze dne 14. 7. 2016, č. j. 11 C 55/2014-186. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, č. j. 39 Co 296/2016-197. Dovolací řízení zahájené žalobcem, který podal proti naposledy zmíněnému usnesení ze dne 29. 12. 2016 dovolání, bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2017, č. j. 30 Cdo 788/2017-213.
Předmětem tohoto dovolacího řízení je právě dovolání žalobce proti nejprve zmíněnému usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2015, č. j. 39 Co 7/2015-151. Jak již řečeno, žalobce byl vyzván usnesením ze dne 27. 6. 2016, č. j. 11 C 55/2014-183, aby si pro toto dovolání zvolil zástupcem advokáta, přičemž byl poučen o zastavení dovolacího řízení, nebude-li advokát zvolen. Žalobcovy žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byly opakovaně zamítnuty, resp. řízení o nich bylo zastaveno. Žalobce si následně zástupce z řad advokátů nezvolil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání podle §241 odst. 1, 4 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit a bez jejíhož naplnění nelze o dovolání věcně rozhodnout. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatel fyzickou osobou, která má právnické vzdělání.
Žalobce jako dovolatel není právně zastoupen a netvrdí, že má právnické vzdělání. Žalobce byl marně vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení, přičemž byl též poučen o zastavení dovolacího řízení, pokud si zástupce z řad advokátů nezvolí.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2015, č. j. 39 Co 7/2015-151, zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243c odst. 3 věta první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o. s. ř., arg. a contrario, neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. července 2017
JUDr. Tomáš Novosad
pověřený člen senátu