ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3391.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3391/2017-522
sp. zn. 30 Cdo 4771/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice – Okresnímu soudu v Olomouci , se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 16, s neurčitým předmětem řízení, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 74 C 41/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 1 Co 73/2016-465, a o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 5. 2017, č. j. 5 Co 11/2017-500, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 1 Co 73/2016-465, se zastavuje.
II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 5. 2017, č. j. 5 Co 11/2017-500, se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů obou dovolacích řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 8. 2016, č. j. 74 C 41/2011-449, zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, to vše pro dovolací řízení a pro řízení o žalobách pro zmatečnost. Konstatoval, že již v minulosti bylo v předmětném řízení pravomocně negativně rozhodnuto o totožných žádostech, přičemž tato předešlá rozhodnutí představují překážku věci rozhodnuté pro řízení o nových obsahově totožných žádostech žalobce.
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 1 Co 73/2016-465, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž zcela přisvědčil závěrům soudu prvního stupně shora předestřeným.
Následně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 3. 2017, č. j. 74 C 41/2011 – 486, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku řízení o žalobách pro zmatečnost a řízení o dovoláních žalobce proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2015, č. j. 1 Co 126/2015 – 344, a ze dne 24. 2. 2016, č. j. 1 Co 163/2015-363.
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 5. 2017, č. j. 5 Co 11/2017-500, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž konstatoval, že žalobce nebyl osvobozen od soudních poplatků a přes řádnou výzvu soudní poplatek za žaloby pro zmatečnost a za dovolání nezaplatil.
Proti oběma usnesením odvolacího soudu podal žalobce včasná dovolání, v nichž opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
O žádostech žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (jak pro řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, tak pro dovolací řízení) bylo již opakovaně pravomocně rozhodnuto. Těmto žádostem nebylo vyhověno z toho důvodu, že žalobce uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně, neboť přes poučení soudem daná nevylíčil základní skutková tvrzení, z nichž by bylo možno jakkoli dovodit, na základě čeho (z jakého důvodu) uplatňuje žalobce v předmětném řízení vůči žalované své nároky.
Také dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady §30 o. s. ř. pro to, aby žalobci byl v řízení o jeho dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 1 Co 73/2016-465, ustanoven zástupce z řad advokátů. Žalobce v průběhu řízení nepopsal (přes daná poučení) alespoň základní skutkové okolnosti, z nichž dovozuje své nároky vůči žalované, podání žalobce jsou nesrozumitelná a nečitelná.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 1 Co 73/2016-465, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o tomto dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Jestliže bylo již opakovaně rozhodnuto o tom, že žalobci nepřísluší osvobození od soudních poplatků a nejsou tak ani splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů a jestliže také Nejvyšší soud nyní aproboval správnost těchto závěrů soudu prvního stupně a soudu odvolacího, pak nezbylo než postupem dle ust. §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavit také řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 5. 2017, č. j. 5 Co 11/2017-500, neboť ani v tomto dovolacím řízení žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení. O další žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů obsažené v dovolání není třeba samostatně rozhodovat, neboť o několika předešlých totožných žádostech již bylo negativně rozhodnuto (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. III. ÚS 404/04).
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení není odůvodněno v souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 12. října 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu