ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3505.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3505/2017-620
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka ve věci posuzované H. M. , omezené ve svéprávnosti, zastoupené opatrovníkem Městskou částí Praha 8, se sídlem v Praze 8, Zenklova 35/1, a procesním opatrovníkem JUDr. Tomášem Zíkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 866/22, o svéprávnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. P 90/2007, o dovolání posuzované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2017, č. j. 53 Co 3/2017-592, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) konstatuje, že dovolání posuzované proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze neobsahuje zákonem stanovené náležitosti ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., konkrétně v dovolání absentuje, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 o. s. ř.). Z textace v dovolání, že: „Přípustnost tohoto dovolání je dána dle názoru dovolatelky z toho důvodu, že odvolací soud nesprávně posoudil právní otázku zásadní pro vydání rozhodnutí v této věci, a to otázku rozsahu nutného omezení svéprávnosti dovolatelky.“ , nelze vyvodit jednu ze čtyř variant přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř.
Jelikož podané dovolání trpí vadou, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat a která nebyla dovolatelkou odstraněna v zákonné lhůtě (§241b odst. 3, §243b a §243c odst. 1 o. s. ř.), nezbylo Nejvyššímu soudu, než dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu