ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4298.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 4298/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce F. F. , proti žalované České republice , o zaplacení 7 000 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 20 Nc 5104/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2016, č. j. 71 Co 243/2016-33, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 7 000 000 000 Kč jako náhrady za škodu, která mu měla být způsobena na majetku a zdraví bývalými členy KSČ a jejich potomky ve státní správě, samosprávě, u policie, soudnictví a jiných organizacích a nečinností státu a porušováním jeho práv po dobu 40 let.
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro toto řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když podání žalobce neobsahuje rozhodující skutečnosti, kterými se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Požadavky na plnění v řádu miliard nemají žádnou souvislost s konkrétním skutkovým dějem. Z žalobcových tvrzení, nelze dovodit jakýkoliv logický základ nároku, tedy alespoň minimum pro to, aby bylo možno byť pouze hypoteticky uvažovat o možné úspěšnosti této žaloby.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce.
Usnesením ze dne 14. 12. 2016, č. j. 30 Cdo 4298/2016-43, doručeným žalobci dne 20. 12. 2016, Nejvyšší soud vyzval v bodu I. žalobce, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží Nejvyššímu soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující že sám má odpovídající právnické vzdělání, a dále v bodu II. vyzval žalobce, aby v případě, že si zvolí advokáta, tento již podané dovolání v uvedené lhůtě také podepsal, vlastnoručně podepsaným podáním se s ním ztotožnil nebo je nahradil podáním vlastním s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě odstraněn nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na tuto výzvu reagoval žalobce svým přípisem ze dne 7. 2. 2017, ve kterém opětovně požádal o ustanovení zástupce pro řízení, podmínku povinného zastoupení však neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Posuzované dovolání žalobce směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud neustavil zástupce pro řízení (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně). Za dané situace se nejeví jako procesně účelné, aby soud prvního stupně opětovně rozhodoval o opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce, když s ohledem na důvody předchozího rozhodnutí nelze ani v tomto případě očekávat, že by dospěl k jinému závěru. Nejvyšší soud proto i v tomto případě postupoval přiměřeně podle usnesení sen. zn. 31 NSCR 9/2015.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný již dříve učiněný závěr soudů obou stupňů, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., neboť ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a to z důvodů, které podrobně uvedl soud prvního stupně i odvolací soud.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Na tomto základě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, neboť i v případě dovolání jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a protože si žalobce sám k výzvě soudu advokáta nezvolil a jeho prostřednictvím dovolání nepodal, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu