ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4621.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4621/2017-81
sp. zn. 30 Cdo 5840/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce P. B. , proti žalované L. D., zaměstnankyni Okresního soudu v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Ignáta Herrmanna 227, o náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu a o 200 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 58/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, č. j. 14 Co 329/2016-54, a o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2016, č. j. 14 Co 446/2016-67, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, č. j. 14 Co 329/2016-54, se zastavuje.
II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2016, č. j. 14 Co 446/2016-67, se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 26 C 58/2016-48, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Shledal, že žalobce neosvědčil dostatečně své poměry a že navíc jde v projednávané věci o zřejmě bezúspěšné a svévolné uplatňování práva. Žalovaná jako vyšší soudní úřednice je zaměstnankyní státu, kterému se její jednání (její rozhodovací činnost) přičítá. Tedy již ze žalobních tvrzení je zřejmé, že žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimovaná.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 8. 2016, č. j. 14 Co 329/2016-54, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud konstatoval, že žalobce v žalobě neuvedl ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo seznatelné, z jakých důvodů se domáhá požadovaných plnění na žalované. Z jím uvedených důvodů nijak nevyplývá nárok žalobou uplatněný.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, které je u Nejvyššího soudu projednáváno pod sp. zn. 30 Cdo 5840/2017. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 9. 2016, č. j. 26 C 58/2016-58, byl žalobce vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro podání řádného dovolání a dále byl poučen, že pro případ nesplnění této výzvy bude dovolací řízení zastaveno.
Na základě dané výzvy a poučení požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 10. 2016, č. j. 26 C 58/2016-61, zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Shledal, že stále není z žalobcových tvrzení jakkoli zřejmé, z jakých důvodů a čeho konkrétně se žalobce vůči žalované domáhá. Nelze tak vůbec posoudit, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování či bránění práva.
Odvolací soud usnesením ze dne 23. 11. 2016, č. j. 14 Co 446/2016-67, naposledy zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž zopakoval důvody, které uvedl již ve svém předchozím rozhodnutí shora citovaném.
Také proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, které je u Nejvyššího soudu projednáváno pod sp. zn. 30 Cdo 4621/2017. Také pro toto dovolací řízení požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nejvyšší soud považuje za správný názor odvolacího soudu vyjádřený v obou napadených usneseních, podle něhož není z tvrzení žalobce zřejmé, oč konkrétně mu v projednávané věci jde, respektive z jakých konkrétních důvodů se domáhá svých nároků právě vůči žalované. Žalobcův požadavek má totiž souviset s rozhodovací činností žalované coby zaměstnankyně soudu. Ve hře je tedy zejména otázka pasivní věcné legitimace žalované, jejíž jednání se přičítá státu, přičemž žalobce nijak skutkově neozřejmil, z jakých konkrétních důvodů by měla žalovaná v projednávané věci odpovídat za údajně způsobené škody a újmy osobně. Tedy vzhledem k obsahu žalobcových podání nelze seznat, zda nejde o zřejmě bezúspěšné nebo svévolné uplatňování či bránění práva, přičemž žalobce v prvé řadě netvrdí žádné skutkové okolnosti, které by mohly vést k závěru o pasivní věcné legitimaci žalované ve sporu.
Nadto Nejvyšší soud uvádí, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce neúspěšně uplatňuje své domnělé nároky v minimálně desítkách sporů a jeho jednání lze označit jako litigózní, tedy notoricky sudičské. Též tato skutečnost vede k závěru o svévolném uplatňování práva ze strany žalobce také v dané věci.
Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud sám dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 11. 2016, č. j. 14 Co 446/2016-67, zastavil.
Jestliže bylo zastaveno Nejvyšším soudem řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. 11. 2016, č. j. 14 Co 446/2016-67, pak je nutno zastavit též řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 14 Co 329/2016-54, a to rovněž dle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. Totiž žalobce byl vyzván ke zvolení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení a byl též poučen o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude – li advokát zvolen, avšak přesto si zástupce z řad advokátů nezvolil, přičemž jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla shledána nedůvodnou jak soudy prvého a druhé stupně, tak též soudem dovolacím, jak shora vysvětleno.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu