ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4934.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4934/2017-271
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 243/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2016, č. j. 21 Co 341/2016-217, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 6. 2016, č. j. 42 C 243/2010-212, kterým byl zamítnut žalobcův návrh, aby soud rozhodl o neúčinnosti doručení rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 21 Co 90/2013-109 ze dne 16. 4. 2013 žalobci.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nesplňoval podmínku povinného zastoupení. Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl pro dovolací řízení bezplatně ustanoven advokát.
Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne ze dne 17. 3. 2017, č. j. 42 C 243/2010-231, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 5. 2017, č. j. 21 Co 173/2017-255, proti kterému žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4936/2017.
Usnesením ze dne 28. 7. 2017, č. j. 42 C 243/2010-258, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu