ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5162.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5162/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce R. I., proti žalovaným 1) České republice , 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 3) České republice – Krajskému soudě v Brně , se sídlem v Brně, Rooseveltova 648/16, 4) České republice – Městskému soudu v Brně , se sídlem v Brně, Polní 994/39, o zaplacení částky 1 000 004 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 211/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2015, č. j. 28 Co 434/2015-19, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v napadeném usnesení potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 6. 10. 2015, č. j. 22 C 211/2015-10, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu, jímž se žalobce domáhal po žalovaných přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 000 004 Kč s příslušenstvím.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Soud prvního stupně proto žalobce vyzval usnesením ze dne 5. 4. 2016, č. j. 22 C 211/2015-25, aby ve lhůtě deseti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Na to dne 20. 4. 2016 byl soudu prvního stupně doručen přípis žalobce, ve kterém pro dovolací řízení požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 5. 2016, č. j. 22 C 211/2015-38, návrh žalobce zamítl. Usnesením ze dne 14. 7. 2016, č. j. 28 Co 267/2016-54, odvolací soud uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 8. 2016, č. j. 22 C 211/2015-70, žalobce vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ačkoliv byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 28. března 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu