ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5438.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5438/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, PhD., LL.M., v právní věci žalobců a) P. L., a b) B. L., proti žalované CPI BYTY, a.s. se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 1601/47, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 111/2014, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2016 č. j. 22 Co 61/2016-83, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 15. října 2015, č. j. 26 C 111/2014-86, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali odčinění nemajetkové újmy zaplacením částky ve výši 200.000 Kč (výrok I.) a výrokem II. rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. dubna 2016, č. j. 22 Co 61/2016-83, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve správném znění, že se zamítá žaloba se žádostí, aby žalovaná zaplatila každému ze žalobců částku 100.000 Kč a výrokem II. uložil žalobcům zaplatit žalované rovným dílem na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4.114 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Výrok II. (tj. rozhodnutí o nákladech řízení) rozsudku odvolacího soudu napadli žalobci podáním označeným jako „odvolání“, které dovolací soud posoudil podle jeho obsahu jako dovolání (§41 odst. 2 o.s.ř.).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014, a nejdříve se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Dovolání není přípustné, protože směřuje do rozhodnutí, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§238 odst. 1 písm. c) téhož zákona]. Nejvyšší soud proto toto dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení §243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. února 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu