ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5512.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5512/2017-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 2 414 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 132/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2017, č. j. 19 Co 220/2017-23, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhá zaplacení částky 2 414 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu.
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 5. 2017, č. j. 17 C 132/2017-4, byl žalobce vyzván, aby doplnil svou žalobu o vylíčení rozhodných skutečností a označení důkazů. Žalobce reagoval podáním, v němž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. 17 C 132/2017-18, rozhodl, že žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce podal od počátku zřejmě bezúspěšnou žalobu, neboť nejenže přes výzvu soudu neuplatnil jakékoli konkrétní skutkové tvrzení o protiprávním jednání žalované, ale současně je evidentní, že mezi její činností a újmou, jež měla být žalobci podle jeho mínění způsobena, neexistuje jakákoli příčinná souvislost. Nadto odvolací soud uvedl i vlastní konkrétní poznatky o poměrech žalobce. Žalobce tak nesplňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků stanovených kumulativně v §138 o. s. ř., což současně vylučuje možnost ustanovit mu zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 17 C 132/2017-27, doručeným žalobci dne 16. 10. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2017, č. j. 19 Co 220/2017-23, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na tuto výzvu opět zopakoval svou žádost o ustanovení právního zástupce.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia došlo ke sjednocení do té doby nejednotné rozhodovací praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle §20 zákona o soudech a soudcích.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., a tím i ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o. s. ř., když Nejvyšší soud ani na podkladě podaného dovolání neshledal důvod odchýlit se od závěru odvolacího soudu.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Kromě toho pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá i dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu