ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5877.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5877/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně I. Š. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 200 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 176/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2015, č. j. 22 Co 59/2015-91, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 11. 2014, č. j. 17 C 176/2014-78, návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl (výrok I a II). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 8. 4. 2015, č. j. 22 Co 59/2015-91, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobkyně proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 22 Co 59/2015-91) podala dovolání ze dne 15. 6. 2015 (č. l. 95), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. V dovolání současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o žádosti žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 23. 10. 2015, č. j. 17 C 176/2014-120, tak, že žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II). Odvolací soud usnesením ze dne 1. 4. 2016, č. j. 22 Co 14/2016-133, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (č. j. 22 Co 14/2016-133) podala žalobkyně dovolání ze dne 17. 6. 2016 (č. l. 150), při jehož podání nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. V dovolání opět požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 27. 4. 2016, č. j. 17 C 176/2014-135, které bylo žalobkyni doručeno dne 29. 4. 2016, soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 8. 4. 2015, č. j. 22 Co 59/2015-91, a současně ji poučil, že nebude-li do patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobkyně na výše uvedenou výzvu reagovala podáním ze dne 12. 5. 2016 (č. l. 136), ve kterém požádala o prodloužení stanovené lhůty.
K žalobkyní podanému dovolání (proti usnesení odvolacího soudu č. j. 22 Co 14/2016-133) Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5878/2016).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, ačkoliv z výzvy soudu prvního stupně (srov. usnesení ze dne 27. 4. 2016, č. j. 17 C 176/2014-135) si musela být vědoma toho, že při podání dovolání musí být zastoupena advokátem (srov. §241 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. červenec 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu