ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.597.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 597/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o „náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou psychickou zdravotní a majetkovou újmu a 1 590 000 Kč,“ vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 191/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2016, č. j. 14 Co 477/2016-87, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 11. 2016, č. j. 27 C 191/2016-80, rozhodl, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává a zamítl návrh žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Při svém rozhodování vycházel z toho, že žalobce řádně neosvědčil své majetkové poměry a nadto se z jeho strany jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 13. 12. 2016, č. j. 14 Co 477/2016-87, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobce své majetkové poměry dostatečně, úplně a přesvědčivě neosvědčil a závěry soudu prvního stupně ani nikterak nezpochybnil. Dále podotkl, že zbaví-li se žadatel dobrovolně veškerého svého majetku, a v důsledku toho není s to zaplatit soudní poplatek, nemůže být tato skutečnost důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 27 C 191/2016-92, soud prvního stupně dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání, a pro případ, že si dovolatel zvolí advokáta, jej poučil, že je nutné, aby ten již podané dovolání v uvedené lhůtě také podepsal, vlastnoručně podepsaným podáním se s ním ztotožnil, nebo je nahradil vlastním podáním. Zároveň soud žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě odstraněn nedostatek povinného zastoupení, dovolací soud dovolací řízení zastaví. Žalobce reagoval pouze podáním nové žádosti o ustanovení advokáta.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se přiměřeně použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám a dospěl k závěru, že předpoklady podle §30 o. s. ř. ve spojení s §138 o. s. ř. nejsou splněny.
Žalobce se v žalobě a jejím doplnění omezil na neurčitá tvrzení o státních zločincích, jejichž činnost neumožňuje žalobci řádné léčení a návrat do normálního života, avšak neuvedl žádné konkrétní jednání státu, v důsledku něhož mu měla vzniknout újma.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů se státem, většinou neúspěšně (jen za první čtvrtletí tohoto roku bylo Nejvyššímu soudu předloženo 28 žalobcových dovolání). V podání, kterým řízení zahájil, přitom žalobce neuvedl ani takové rozhodné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby. Žalobce tedy nevylíčil alespoň v hrubých rysech, čeho se domáhá a z jakého důvodu. Vzhledem k absenci vylíčení takových rozhodných skutečností a vzhledem k dalším okolnostem (nedostatečné, neúplné a nepřesvědčivé vylíčení žalobcových majetkových poměrů) ani dovolací soud neshledal, že jsou u žalobce splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.) a tím i pro ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.).
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 30. srpna 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu