Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2017, sp. zn. 30 Cdo 708/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.708.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.708.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 708/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o peněžité zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 437/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2015, č. j. 25 Co 407/2015-185, takto: Dovolací řízení se zastavuje . Odůvodnění: Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se žalobou domáhala zaplacení částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení o žádosti podané Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2013. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2015, č. j. 25 Co 164/2015-133, byl potvrzen ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 1. 2015, č. j. 25 C 437/2013-97, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně proti němu podala blanketní dovolání a zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastupování v dovolacím řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 8. 2015, č. j. 25 C 437/2013-166, zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů. Toto usnesení bylo následně opraveno (v odůvodnění vypuštěním jednoho odstavce) usnesením ze dne 23. 9. 2015, č. j. 25 C 437/2013-181. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že za situace, kdy žalobkyně nedoložila hodnověrně a komplexně své poměry, není splněn jeden ze dvou základních předpokladů pro vyhovění její žádosti o ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že jde o rozhodnutí, které soud učiní na základě žádosti účastníka, není povinností soudu, aby prováděl sám šetření, činil závěry z jiných řízení, jichž je žalobkyně účastnicí, či vyzýval k doplnění žádosti. Je na žadateli, aby svou žádost řádně a úplně odůvodnil a doložil svá tvrzení, jinak se vystavuje riziku, že žádosti nebude možné vyhovět. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a navrhla odklad právní moci napadeného usnesení. Usnesením ze dne 19. 1. 2017, č. j. 25 C 437/2013-233, doručeným žalobkyni dne 30. 1. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobkyni, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání v této věci zvolila dle §241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2015, č. j. 25 Co 407/2015-185, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byla o procesních následcích nesplnění výzvy poučena. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia došlo ke sjednocení do té doby nejednotné rozhodovací praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle §20 zákona o soudech a soudcích. Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Podle §138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. z důvodů, které vyplývají z napadeného usnesení. Kromě toho pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá i dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.). Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci dovoláním napadeného usnesení [§243 písm. b) o. s. ř.]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. července 2017 Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2017
Spisová značka:30 Cdo 708/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.708.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Dovolání
Zastoupení
Dotčené předpisy:§241 odst. 1 o. s. ř.
§241 odst. 2 o. s. ř.
§30 o. s. ř.
§138 odst. 1 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
§241b odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-09-23