ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.896.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 896/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce M. B., zastoupeného JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Ludvíka Podéště 1883/5, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 56/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016, č. j. 58 Co 80/2016-57, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 5. 11. 2015, č. j. 18 C 56/2013-30, kterým bylo konstatováno, že postupem žalované bylo porušeno právo žalobce na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, a kterým byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Nejvyšší soud však podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání žalobce odmítl.
Žalobce dovolání sám sepsal, podepsal a osobně je podal u soudu dne 6. 10. 2016 (č. l. 62). V dovolání žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 11. 2016, č. j. 18 C 56/2013-80, které bylo žalobci doručeno dne 21. 11. 2016, žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Usnesením ze dne 6. 12. 2016, č. j. 18 C 56/2013-82, doručeným žalobci dne 23. 12. 2016, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si pro dovolací řízení advokáta zvolil a nahradil jeho prostřednictvím dovolání sepsané žalobcem. Zároveň soud prvního stupně žalobce poučil, že nebude-li uvedené výzvě vyhověno do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dne 24. 12. 2016 žalobce udělil procesní plnou moc pro řízení u dovolacího soudu JUDr. Alexandru Királymu, Ph.D. (č. l. 83). Uvedený advokát poté zaslal soudu prvního stupně dovolání ze dne 23. 2. 2017.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 o. s. ř. odst. 1 musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v §241 odst. 2 a 3 o. s. ř.) zastoupen advokátem.
Podle ustanovení §241 odst. 4 o. s. ř. musí být dovolání (opět s výjimkami uvedenými v §241odst. 2 a 3 o. s. ř.) sepsáno advokátem.
Podle ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání sepsané samotným žalobcem neobsahovalo náležitosti podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. (v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolací návrh).
Usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o ustanovení zástupce (usnesení č. j. 18 C 56/2013-80) nabylo právní moci 7. 12. 2016. Dvouměsíční lhůta pro doplnění dovolání advokátem o zákonné náležitosti (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.) tedy uplynula dne 7. 2. 2017. Dovolání sepsané advokátem ze dne 23. 2. 2017 proto nebylo podáno včas.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu marným uplynutím propadné (prekluzivní) lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Protože v řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4408/2008).
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že patnáctidenní lhůta, kterou žalobci pro doplnění dovolání advokátem stanovil soud prvního stupně (v usnesení č. j. 18 C 56/2013-82), uplynula již 9. 1. 2017, dovolání proto nebylo podáno ani v této lhůtě.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 20. března 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu