ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.329.2014.2
sp. zn. 32 Nd 329/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci podání Ing. P. H. , jež je označeno jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti a datováno dnem 25. 9. 2014, takto:
Podání Ing. P. H., označené jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti, datované dnem 25. 9. 2014, se odmítá.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu bylo doručeno podání Ing. P. H. datované dnem 25. 9. 2014 a označené jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti. Ing. P. H. se v něm prezentuje jako žalobce a jako žalovanou uvádí Českou republiku, zastoupenou předsedou vlády ČR, což odůvodňuje argumentem, že Česká republika je garantem dodržování platných zákonů u svých organizačních složek a je tedy zodpovědná za nedostatečné či křivé policejní šetření a zmanipulované soudní řízení. Ing. H. popisuje kolizi dvou motocyklů, k níž došlo na motocyklových závodech v H. a jíž byl účasten jeho syn M. H., zpochybňuje znalecký posudek o příčině této nehody, předkládá své vlastní poznatky o jejím průběhu a kritizuje postup policie a soudu v trestním řízení proti M. H., které skončilo odsuzujícím rozsudkem, jakož i postup soudu prvního stupně a odvolacího soudu v řízení o jím podaném návrhu na povolení obnovy tohoto řízení, jemuž nebylo vyhověno. Závěrem dovozuje, že nebyly dodržovány základní principy, za které odpovídá právě žalovaná, a požaduje po Nejvyšším soudu, aby se věcí zabýval, aby zrušil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 2 T 246/2008, jakož i rozsudek Okresního soudu v České Lípě „opravený“ rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. 35 Co 358/2012, a též „všechna usnesení na exekuce majetku M. H. vyplývající z uvedených rozsudků“, a aby žalované uložil povinnost „nechat prostřednictvím svých organizačních složek okolnosti zakoupené předmětné jízdy M. H. na letišti v H. revizně prošetřit“ a „prostřednictvím svých organizačních složek nechat prošetřit podezření na falšování důkazů, znaleckého posudku a křivých svědeckých výpovědí v řízení č. j. 2 T 246/2008 vedeném u OS Mladá Boleslav“.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 10. 2016, č. j. 32 Nd 329/2014-5, vydaným podle §43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a doručeným dne 21. 10. 2016, vyzval Ing. H. k odstranění vad, které činí jeho podání nesrozumitelným, poučil jej, jak opravu a doplnění provést, k odstranění nedostatků podání mu určil lhůtu tří týdnů od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že nebude-li jeho podání v určené lhůtě řádně opraveno a doplněno, podání odmítne.
Ing. P. H. na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 11. 11. 2016, v němž požádal „o přidělení advokáta placeného státem“ a o prodloužení lhůty stanovené pro opravu podání na neurčito s odůvodněním, že sám nemá právnické vzdělání, proto se nedokáže odpovědně rozhodnout, a na zaplacení advokáta nemá prostředky.
Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 32 Nd 329/2014-13, doručeným dne 9. 12. 2016, Nejvyšší soud žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl, neboť dovodil, že ať již by bylo podání Ing. P. H. žalobou, tj. návrhem na zahájení občanského soudního řízení ve smyslu ustanovení §79 o. s. ř., či řádným nebo mimořádným opravným prostředkem (odvoláním dle §201 a násl. o. s. ř., žalobou na obnovu řízení nebo pro zmatečnost podle §228 a násl. o. s. ř. či dovoláním podle §236 a násl. o. s. ř.), bylo by v každém případě bezúspěšné. Zároveň prodloužil lhůtu pro odstranění vad podání na dobu třiceti dnů od doručení tohoto rozhodnutí.
Dne 6. 1. 2017 došlo Nejvyššímu soudu podání označené jako „1) Žádost o přistoupení dalšího účastníka řízení a 2) Vyjádření“, v němž Ing. P. H. žádá, aby Nejvyšší soud připustil přistoupení M. H. do „řízení 32 Nd 329/2014“ jako dalšího žalobce, a M. H. zmocňuje Ing. P. H., aby jej v této věci zastupoval. V podání se vysvětluje, že v případu došlo ke zfalšování obrazových důkazů, na jejichž základě byl postaven posudek znalce, a k procesním pochybením v postupu soudů, v jejichž důsledku bylo porušeno právo na spravedlivý proces a byly zneváženy demokratické principy soudnictví. Podání je uzavřeno požadavkem, aby se Nejvyšší soud věcí zabýval.
Nejvyššímu soudu nezbývá než konstatovat, že nedostatky, v jejichž důsledku je podání datované dnem 25. 9. 2014 nesrozumitelné, nebyly ve stanovené lhůtě ani dodatečně, ke dni tohoto rozhodnutí, odstraněny.
Podle §42 odst. 4 věty první o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle §43 odst. 2 věty první o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Z předmětného podání není patrno, co se jím sleduje, neboť z něho ani z navazujících podání není zřejmé, zda má jít skutečně o žalobu, tedy o návrh na zahájení občanského soudního řízení, na jehož základě by měl Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (bez opory v právním řádu České republiky, mimo svou kompetenci a mimo zákonem stanovená procesní pravidla) rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení zrušit pravomocná rozhodnutí trestních a civilních soudů a uložit státu povinnost nechat věc znovu prošetřit, či zda se má jednat o řádný či mimořádný opravný prostředek a o jaký.
Podání je tak přes výzvu k odstranění i nadále postiženo vadou, která brání Nejvyššímu soudu v řízení o něm pokračovat.
Nejvyšší soud proto podání podle §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl.
O návrhu na připuštění vstupu M. H. jako dalšího žalobce do řízení Nejvyšší soud rozhodnout nemohl; je-li podání, jímž bylo zahájeno řízení, vadné a v důsledku toho nelze v řízení pokračovat, pak nejsou k vydání rozhodnutí podle §92 odst. 1 o. s. ř. předpoklady.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 2. 2017
JUDr. Pavel P ř í h o d a
předseda senátu