ECLI:CZ:NS:2017:32.ND.373.2017.1
sp. zn. 32 Nd 373/2017-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Židenice, Žarošická 4395/13, PSČ 628 00, identifikační číslo osoby 00176150, zastoupené Mgr. Petrem Kubicou, advokátem, se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, PSČ 602 00, proti žalovanému J. K. , se sídlem v M., o zaplacení částky 670 081,96 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 231 C 39/2015, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 231 C 39/2015 se přikazuje Okresnímu soudu v Mostě.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Brně domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 670 081,96 Kč s úrokem z prodlení, a to s odůvodněním, že žalovaný nesplnil závazky plynoucí mu ze smlouvy o nájmu a poskytování služeb uzavřené dne 4. 3. 2013, ze smlouvy o nájmu a poskytování služeb uzavřené dne 7. 3. 2013 a ze smlouvy o nájmu uzavřené dne 7. 6. 2013 pod č. 12138713.
Proti platebnímu rozkazu vydanému Městským soudem v Brně dne 31. 8. 2015 pod č. j. 231 C 39/2015-48 podal žalovaný odpor a poté ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Mostě, tedy do místa jeho bydliště. Poukazoval na svůj špatný zdravotní stav a svou nepříznivou finanční situaci. Žalovanému je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, která mu dle Posudku o invaliditě č. j. LPS/2016/4639-MO_CSSZ, vyhotoveného Okresní správou sociálního zabezpečení Most, vznikla dne 18. 10. 2016.
Žalobkyně s přikázáním věci Okresnímu soudu v Mostě nesouhlasí. Uvedla, že si s žalovaným ve všeobecných obchodních podmínkách, tvořících součást shora označených smluv, výslovně dojednali v souladu s §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), místní příslušnost Městského soudu v Brně.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Okresnímu soudu v Mostě, kterému má být věc postoupena (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny zákonné podmínky, za nichž lze věc přikázat jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle §12 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odstavec 2). Účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudce a soudu stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů. Delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Důvody, které v souzené věci tvrdil a osvědčil žalovaný, Nejvyšší soud shledal závažnými; vzhledem k tomu, že podle lékařské zprávy poskytovatele zdravotních služeb MUDr. Bláhová s. r. o., Oddělení rehabilitace a léčby bolesti Most, u žalovaného po nutné stabilizační operaci bederní páteře provedené dne 23. 3. 2016 přetrvávají bolesti zad a vzhledem k potížím s hojením implantátu nejsou doporučovány delší cesty, které budou zcela jistě zatížením na operovanou oblast, by pro žalovaného cesta z M. do B. (vzdálenost zhruba 300 km) a zpět zjevně představovala nepřiměřeně vysokou zátěž. I když žalobkyně s postoupením věci jinému soudu nesouhlasí, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že zdravotní problémy žalovaného, které nastaly poté, co uzavřel dohodu o prorogaci, jsou takového rázu, že odůvodňují průlom do výše citované ústavní zásady.
Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Mostě z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. listopadu 2017
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu