ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2667.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 2667/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce Bc. L. R. , proti žalovaným 1) GTS Czech s. r. o. se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2845/43, identifikační číslo 28492170, a 2) T-Mobile Czech republic a. s. se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo 64949681, o 40.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 154/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2015, č. j. 68 Co 39/2015-46, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce podal 3. 6. 2015 dovolání proti shora uvedenému usnesení, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 8. 12. 2014, č. j. 38 C 154/2014-31, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku a nevyhověl jeho žádosti o ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem (§241 o. s. ř.), a opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Dovolací soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení (§243b ve spojení s §103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“).
Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 145533, dovolací soud zjistil, že první žalovaná GTS Czech s. r. o. zanikla dne 2. 1. 2015 bez likvidace fúzí sloučením, přičemž došlo k přechodu jejího jmění na nástupnickou společnost „T-Mobile Czech Republic a. s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4, identifikační číslo 64949681,“ přičemž k tomuto dni byla společnost GTS Czech s. r. o. vymazána z obchodního rejstříku.
Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.). Z důvodu svého zániku první žalovaná způsobilost být účastníkem řízení zjevně postrádá. Jelikož zanikla již před podáním dovolání, ba dokonce před pravomocným skončením věci, nepřipadá v úvahu postup dovolacího soudu podle §243b ve spojení s §107 odst. 1 o. s. ř., který je namístě pouze v případech, když ke ztrátě způsobilosti účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení.
Jelikož první žalovaná nebyla způsobilá být účastníkem řízení již při podání dovolání (zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, a č. 6, ročník 1997, pod číslem 47). Nejvyšší soud proto vůči první žalované zastavil dovolací řízení podle §243b ve spojení s §104 odst. 1 věta první o. s. ř.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li naopak k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014; 26 Cdo 4831/2014; 26 Cdo 4832/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor odvolacího soudu, že dovolateli nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., neboť hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Za této situace nelze u něj pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu §30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014). Jelikož dovolatel ani přes výzvu dovolacího soudu (usnesení ze dne 7. 6. 2017, č. j. 33 Cdo 2667/2015-58), která mu byla doručena dne 14. 6. 2017, neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2017
JUDr. Václav Duda
předseda senátu