ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5303.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5303/2017-438
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Vinterem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 138, proti žalovanému P. V. , o zaplacení 53.463 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 18 C 294/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. března 2017, č. j. 32 Co 110/2017-400, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 11. 8. 2015, č. j. 18 C 294/2012-205, uložil žalovanému pořádkovou pokutu ve výši 20.000 Kč proto, že hrubě ztížil postup řízení tím, že odmítl vpustit na ohledávanou nemovitost účastníky řízení a znemožnil tak vypracování revizního znaleckého posudku.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 3. 2017, č. j. 32 Co 110/2017-400, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 26. 6. 2017 dovolání (podání nesprávně označil jako „odvolání“), které doplnil podáním ze dne 20. 9. 2017. Je přesvědčen, že soud postupoval nespravedlivě a pokutu mu uložil neoprávněně.
V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1996 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) předestírá, že ačkoliv dovolatel není zastoupen advokátem ani nedoložil, že by sám měl právnické vzdělání, není uvedený nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle §104 odst. 2 o. s. ř., neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný podle §238 o. s. ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné podle §238 o. s. ř.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty, bezpochyby představuje rozhodnutí o pořádkovém opatření. Přípustnost dovolání proti němu je tudíž ustanovením §238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. vyloučena (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1192/2013, nebo ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 30 Cdo 646/2014).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodováno nebylo, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu