ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5770.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 5770/2016-450
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou se sídlem v Praze, V Jámě 699/1, proti žalované Ekonomické stavby s.r.o. , se sídlem ve Zruči - Senci, Ke Křižovatce 466 (identifikační číslo 252 24 476), zastoupené JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Sady 5. května 296/36, o 188.826 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 5 C 237/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2016, č.j. 64 Co 176/2016-420, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.842 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Marie Klinerové, advokátky.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 29. 1. 2016, č.j. 5 C 237/2011-389, kterým Okresní soud Plzeň - sever uložil žalované zaplatit žalobci 188.826 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení, na náhradě nákladů řízení 419.769,80 Kč a náklady řízení státu (3.799,50 Kč); o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 10.841 Kč. Odvolací soud uzavřel, že žalobcův nárok se opírá o článek VIII odst. 1 písm. c/ smlouvy o dílo, jímž se účastníci dohodli na tom, že nedokončí-li žalovaná pro překážku na své straně celé dílo, je povinna uhradit žalobci smluvní pokutu. Porušení povinnosti žalované spočívalo v tom, že nepokračovala řádně podle jednotlivých etap uvedených ve smlouvě se stavbou domu, tj. „způsobem, z nějž by bylo možno k datu odstoupení od smlouvy dovodit, že dílo dokončí v dohodnutém termínu,“ a deset dnů před sjednaným termínem bylo zcela nepochybné, že v nejbližší době nebude stavba dokončena; podle závěru znaleckého posudku bylo třeba k dokončení stavby ještě nejméně 232 dnů. Žalobce tak odstoupil od smlouvy proto, že žalovaná porušila svoji povinnost stavbu řádně provádět. Z logického, gramatického i systematického výkladu ujednání pod bodem VIII odst. 1 písm. c/ smlouvy lze podle odvolacího soudu dovodit, že právě pro tento případ nedokončení díla byl sjednán nárok žalobce na smluvní pokutu.
Dovolání, jímž žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný před soudem prvního stupně a vyšel – zejména – z toho, že žalovaná měla provést dílo sjednané ve smlouvě v termínu do 21. 11. 2008. Žalobce odstoupil ke dni 10. 11. 2008 od smlouvy o dílo z důvodu prodlení s výstavbou domu; bylo již zcela nepochybné, že stavbu žalovaná nedokončí včas. Podle závěru znaleckého posudku bylo třeba k dokončení díla (od 21. 11. 2008) ještě nejméně 232 dnů. Strany se dohodly v článku VIII odst. 1 písm. c/ smlouvy tak, že „nedokončí-li zhotovitel pro překážku na jeho straně celé dílo sjednané touto smlouvou, je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny nedokončeného díla a vrátit případná plnění, která v zálohách na tuto etapu převzal.“
Námitky žalované týkající se výkladu článku VIII odst. 1 písm. c/ smlouvy o dílo nejsou uplatněním způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud ustáleně judikuje, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu §35 odst. 2 obč. zák., dospívá ke skutkovým zjištěním. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde až tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srov. např. rozsudek ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, a rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99).
Další výhrady v dovolání mají základ ve skutkové verzi žalované; oproti zjištění, že stavbu nebyla s to dokončit včas (do 21. 11. 2008), prosazuje opak, tj. že jedinou příčinou včasného nedokončení díla bylo odstoupení žalobce od smlouvy. Zpochybnění právního posouzení věci však nepředstavuje uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř., vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.
Přípustnost dovolání nezakládají ani námitky proti způsobu hodnocení důkazů, jímž soudy obou stupňů zjistily, jaká byla vůle účastníků v rámci předsmluvního jednání a v následně uzavřené písemné smlouvě o dílo. Samotné hodnocení důkazů – opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211) o.s.ř. – nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Žalovaná sice napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci nevznesla.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 25. října 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu