ECLI:CZ:NS:2017:33.ND.45.2017.2
sp. zn. 33 Nd 45/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. M. H. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, proti žalované České republice - Ministerstvu financí se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, za účasti vedlejších účastníků na straně žalobce a) RASTRA AG-CZ a.s., v konkursu , se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484 (identifikační číslo 252 88 041), a b) Ing. J. S. , o 653.479.659 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 53/2014, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu rozhodujícího o námitce podjatosti soudců jiného senátu Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Nd 442/2016, takto:
Soudkyně senátu číslo 32 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Hana Gajdzioková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Nd 442/2016.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci podal žalobce dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2016, č.j. 25 Co 84/2016-159, s nímž spojil také vznesení námitky podjatosti některých soudců Nejvyššího soudu.
Podle platného rozvrhu práce byla věc pod sp. zn. 30 Cdo 5252/2016 přidělena k projednání senátu Nejvyššího soudu číslo 30, na jehož členy (JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka) se námitka podjatosti vztahovala.
O námitce podjatosti uvedeného senátu měl následně rozhodnout senát č. 32 Nejvyššího soudu. Podle obsahu žalobcova podání se námitka podjatosti vztahuje také na JUDr. Hanu Gajdziokovou, předsedkyni senátu 32 a soudkyni zpravodajku v dané věci.
Námitku podjatosti žalobce v obsáhlém a poněkud konfúzním podání odůvodňuje odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která identifikuje prostřednictvím spisových značek (popř. čísly jednacími), a kterými podle jeho názoru Nejvyšší soud např. „legalizoval nezákonné jednání korunního svědka v nezákonném trestním stíhání zástupců a společníků úpadce RASTRA AG-CZ a.s. a zástupců jeho většinových konkurzních věřitelů z tehdejšího koncernu Prefa Pardubice a.s.“ , „legalizoval výnosy z trestné činnosti“ i „bezdůvodné obohacení bývalého Holcim (Česko) a.s., jako člena výboru věřitelů úpadce RASTRA AG-CZ a.s.,“ či ignoroval ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Na straně 38 svého podání potom žalobce vyjmenoval soudce Nejvyššího soudu (včetně JUDr. Hany Gajdziokové), kteří se podle jeho názoru podíleli na „absenci ochrany vlastnických práv, správných úředních postupů, to je řetězci absolutních nečinností orgánů České republiky, které vedly k žalované škodě.“ Žalobce je přesvědčen, že rozhodnutími soudů, mj. také Nejvyššího soudu, je mu odpírána spravedlnost.
K námitce podjatosti se JUDr. Hana Gajdzioková vyjádřila tak, že není v žádném poměru k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům a že jí nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnost o její nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů , které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeném je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
Nejvyšší soud po posouzení okolností, v nichž žalobce spatřuje důvod vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že se o případ podle §14 odst. 1 o.s.ř. nejedná.
V prvé řadě nutno s odkazem na znění §14 odst. 4 in fine o.s.ř. odmítnout tu část argumentace spojenou s výhradou vůči rozhodování senátu číslo 32 v jiných věcech.
Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčené soudkyně nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o její nepodjatosti; subjektivní pocity či úvahy nejsou objektivně způsobilé zpochybnit schopnost jmenované soudkyně nepodjatě věc projednat a rozhodnout.
Proto bylo rozhodnuto, že soudkyně uvedená ve výroku tohoto usnesení není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 32 Nd 442/2016.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. 3. 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu