ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1131.2017.1
sp. zn. 4 Tdo 1131/2017 -25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 10. 2017 dovolání obviněného M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 8 To 493/2016, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 119/2016, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2016, sp. zn. 89 T 119/2016, byl M. K. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že
přestože věděl, že mu rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 9 T 110/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 7 To 68/2016, byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců a dne 19. 4. 2016 převzal výzvu Městského soudu v Brně k nástupu výkonu trestu odnětí svobody, k němuž se měl dostavit do Věznice v Brně nejpozději do 16.00 hod. dne 9. 5. 2016, v době od 16.00 hod. dne 9. 5. 2016 do 19. 5. 2016, kdy byl po vydání příkazu Městského soudu v Brně dodán do výkonu trestu odnětí svobody, bez vážného důvodu výkon trestu nenastoupil.
Za to mu byl v sazbě §337 odst. 1 tr. zákoníku uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání, které Krajský soud v Brně jako soud odvolací svým usnesením ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 8 To 493/2016, podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
Proti posledně označenému usnesení podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, v němž uvedl důvody stanovené podle §265b odst. 1 písm. a), g), l ) tr. řádu.
Dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. a) tr. řádu spatřuje obviněný v okolnosti, že Městský soud v Brně nebyl věcně příslušný k tomu, aby mohl nařídit výkon původně uloženého trestu, neboť věc převzatá od Městského soudu v Brně mu nebyla žádným způsobem vrácena zpět k dalšímu rozhodování. V této souvislosti uvedl, že nenastoupil výkon trestu, který mu byl uložen odsuzujícím rozsudkem Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 110/2015, respektive rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 7 To 68/2016.Téhož dne mu byl rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 11 T 27/2015, uložen trest odnětí svobody v trvání 7 roků jako trest souhrnný. Tímto rozsudkem byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 68/2016. Obviněný považuje za rozhodující, že rozsudek a trest projednávaný a uložený Městským soudem v Brně pod sp. zn. 9 T 110/2015, byl zrušen a převzat do věci projednávané a řešené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 11 T 27/2015. Tím pak podle názoru dovolatele byl Krajský soud v Brně jediným soudem, který by, pokud by naznal, že má dovolatel vykonat zrušené rozhodnutí, mohl nařídit výkon původně uloženého trestu.
Dovolací důvod uvedený pod §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu spatřuje obviněný v nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávně hmotněprávním posouzení. Pokud byl shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně uložen jediný souhrnný trest, je trestem jediným a nerozpadá se na dva fiktivně samostatné tresty. Jakmile je zachován vztah souhrnnosti, nemůže být původně uložený trest nikdy trestem samostatným.
Dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu spatřuje obviněný v tom, že o zamítnutí řádného opravného prostředku bylo rozhodnuto, ačkoli v řízení mu předcházejícím byl dán důvod k dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tento dovolací důvod je konkretizován v souvislosti s výše označenými dovolacími důvody.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací podle §265k odst. 1 tr. řádu napadené rozhodnutí zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. řádu přikázal, aby soud prvního stupně věc znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Nejvyššímu soudu písemně sdělil, že mu dovolání obviněného bylo doručeno, přičemž nevyužívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. řádu se k podanému dovolání vyjádřit. Vyslovil souhlas s tím, aby podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájkyně [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) tr. řádu lze uplatnit tehdy, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu je možno uplatnit v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Z obsahu trestního spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 89 T 119/2016 vyplývá, že obviněný převzal výzvu k nástupu výkonu trestu v této pravomocně skončené věci dne 19. 4. 2016. Okolnost, že převzetí výzvy od počátku trestního řízení popírá, nic na tomto zjištění nemění, neboť vyplývá z obsahu spisu, jenž obsahuje obviněným podepsaný dokument o jejím převzetí. Byl tak včas a řádně informován o datu nástupu výkonu trestu, jakož i o následcích spojených s jeho nenastoupením bez závažného důvodu, což vědomě nerespektoval. Tvrzení obviněného o nedostatku zavinění jakožto obligatorního znaku skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku postrádá opodstatněnost.
Obviněný věděl, že rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 9 T 110/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 7 To 68/2016, je pravomocný a tudíž vykonatelný. Na tomto stavu nic nemění fakt, že k výše citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně jakožto soudu odvolacího ukládal týž soud jako soud prvoinstanční v jiné trestní věci tohoto obviněného vedené pod sp. zn. 11 T 27/2015, téhož dne v odpoledních hodinách souhrnný trest, při zrušení rozsudku sp. zn. 7 To 68/2016. Obviněnému bylo známo, že rozsudek ve věci sp. zn. 11 T 27/2015, není pravomocný, neboť proti němu podal odvolání, které usnesením až ze dne 20. 9. 2016 pod sp. zn. 2 To 71/2016, Vrchní soud v Olomouci zamítl jako nedůvodné podle §256 tr. řádu. Obviněný v době, kdy byl vyzván k nástupu výkonu trestu, si tak byl vědom existence pravomocně uloženého trestu odnětí svobody, a pokud jeho výkon nenastoupil, není pochyb, že jednal v přímém úmyslu výkon tohoto trestu zmařit. Nejvyšší soud uzavírá, že soudy obou stupňů v souladu se zákonem posoudily protiprávní zaviněné jednání obviněného jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku.
Tento právní stav v době po datu 10. 3. 2016 nevytvořil překážku pro možnost aplikace ustanovení §315 odst. 1, 3 a §321 odst. 1 tr. řádu. Ve vykonávacím řízení rozhodnutí vykonává nebo jeho výkon nařizuje podle §315 odst. 1 tr. řádu ten orgán, který rozhodnutí učinil; v řízení před soudem jeho výkon zařizuje předseda senátu. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení činí opatření nutná k výkonu trestu předseda senátu soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Tímto ustanovením je řešena otázka příslušnosti ve vykonávacím řízení, nevzniká tudíž pochybnost o věcné příslušnosti Městského soudu v Brně, který výkon trestu nařídil. Samotné nařízení výkonu trestu upravuje ustanovení §321 odst. 1 tr. řádu, stanovící, že jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil. Ingerence předsedy senátu odvolacího soudu vyplývající z věty druhé citovaného zákonného ustanovení je podmíněna buďto okolností trvající vazby obviněného či nebezpečností jeho pobytu na svobodě, jeho možným útěkem či jeho skrýváním se. V posuzovaném případě nebyla dána ani jedna z těchto podmínek, což opět odůvodňuje závěr, že výkon trestu byl v souladu se zákonem nařízen Městským soudem v Brně. Námitka zpochybňují věcnou příslušnost tohoto soudu tak není právně relevantní.
Z argumentace výše uvedené tak vyplývá, že odůvodněnost postrádá dovolací námitka opřená o ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu, protože o zamítnutí odvolání obviněného bylo odvolacím soudem rozhodnuto důvodně, neboť v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím nebyl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí ani jemu předcházející řízení netrpí vytýkanými vadami, dovolání obviněného tak shledal neopodstatněné a podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu je odmítl. Rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 10. 10. 2017
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu